Je pravda, že čínské chápání kulturního dědictví se od toho západního poněkud liší. Platí to především v případě architektonických památek, které se v Říši středu zdaleka netěší tak nábožné úctě, kterou vůči "svým" hradům, zámkům či kostelům projevují například Češi. Alfou a omegou čínské civilizace je naopak její monumentální tradice písemnictví. Případy, kdy úřady nechají strhnout chátrající starou, byť památnou budovu, a vystaví na jejím místě novou a plně funkční repliku, nejsou v zemi nijak ojedinělé. Nicméně i Číňanům může někdy dojít trpělivost.
ČTĚTE TAKÉ: |
Chrámový komplex ve městě Čhao-jang, které leží v severočínské provincii Liao-ning, byl postaven před stovkami let. Většina jeho budov pochází z období poslední císařské dynastie Čching (1644-1911) a jedna z pagod je datována dokonce do éry Liao (916-1125). Vzhledem k tomu, že mezi stavebními materiály převládá sláma a hlína, vyžaduje komplex pravidelnou údržbu.
Proto opat chrámu letos požádal čchaojangský památkový úřad o povolení rekonstrukce. Ten souhlasil pod podmínkou, že budou dodrženy standardní postupy, a předal projekt do rukou místní firmy. Až potud by bylo vše v pořádku. Jenže lidé, kteří se rekonstrukce chopili, měli ke zdatným restaurátorům daleko. Tak se stalo, že staletí staré fresky v chrámové hale, které měly být uvedeny pokud možno do původního stavu, nahradily kýčovité a křiklavé obrázky Číňanů v tradičním oděvu, jejichž umělecká hodnota je přinejmenším diskutabilní (podívejte se ZDE).
Nebohý opat, který na drahou rekonstrukci chrámu (v přepočtu více než 12 milionů korun) měsíce sháněl peníze, tak splakal nad výdělkem. Jistou útěchou mu může být nekompromisní postup provinční vlády vůči viníkům. Úředník zodpovědný za správu chrámu a ředitel památkového úřadu byly zbaveni funkce, místní stranický šéf vyvázl s napomenutím. Vyšetřování ovšem ještě nebylo uzavřeno a další tresty se očekávají, poznamenal server Sina.com.
