Ve svém proslovu před asi 2500 účastníky několikadenního jednání Velké rady (Lója džirga) Karzáí řekl, že bezpečnostní dohoda předpokládající setrvání až 15 000 zahraničních vojáků na afghánském území po roce 2014 by mohla přispět ke stabilitě Afghánistánu a že by ji členové džirgy měli odsouhlasit.
Dohoda zemi pomůže, míní Karzáí
"Tato dohoda by nám mohla poskytnout přechodné období pro dosažení stability v příštích deseti letech," prohlásil Karzáí o dohodě, jež má stanovit podmínky případného působení amerických vojáků v Afghánistánu po stažení mezinárodních bojových oddílů ke konci roku 2014.
Velká rada, v níž jsou zastoupeni kmenoví vůdci a další významné osobnosti afghánského politického, náboženského a společenského života, má větší pravomoci než parlament a Karzáí už dal najevo, že bez souhlasu Velké rady dokument nepodepíše.
ČTĚTE TAKÉ: |
Afghánský prezident dal dnes také najevo, že sám dohodu podepsat nechce. K podpisu by se mělo přistoupit až po dubnových volbách, řekl prezident, který se podle afghánských zákonů nemůže ucházet o třetí mandát. Takový odklad podpisu dohody by ale podle agentury AP představoval komplikace pro Spojené státy, které chtějí smlouvu uzavřít co nejdříve, aby případnou vojenskou přítomnost v Afghánistánu po roce 2014 mohly náležitě naplánovat.
Krize důvěry
O konečném návrhu dohody k předložení Velké radě vedl Kábul a Washington do poslední chvíle spory, které znovu ukázaly problémy, jež obě země rozdělují. Karzáí na to neopomněl upozornit ve své řeči, když podotkl, že Spojené státy mu nedůvěřují a on nedůvěřuje jim. "Moje důvěra v Ameriku není dobrá. Nedůvěřuji jim a oni nedůvěřují mně. Během uplynulých deseti let jsem s nimi bojoval a oni proti mně vedli propagandu," konstatoval Karzáí.
Do konce roku 2014 se mají z Afghánistánu stáhnout všechny zahraniční bojové oddíly, které nyní mají v této asijské zemi bezmála 90 000 mužů a žen. Afghánistán se přitom stále potýká s násilnými útoky islamistického hnutí Taliban a existují obavy ze značného zhoršení bezpečnostní situace po odchodu mezinárodních sil.
"Bude-li podepsána (dohoda), zůstane (po roce 2014) v Afghánistánu 10 000 až 15 000 zahraničních vojáků. Nemluvím pouze o amerických vojácích, ale také o vojácích z jiných zemí NATO, jako je kupříkladu Turecko či další muslimské země," řekl Karzáí.
Neshody přetrvávají
Prezident v projevu sdělil, že ho americký prezident Barack Obama dopisem ujistil, že američtí vojáci budou po roce 2014 brát ohledy na bezpečnost Afghánců. Obama podle Karzáího zmínil i jeden z nejspornějších bodů připravované dohody a slíbil, že američtí vojáci budou provádět domovní prohlídky v obydlích Afghánců jen ve výjimečných případech, a sice budou-li ohroženy životy příslušníků americké armády. Kábul proti těmto domovním prohlídkám dlouhodobě vystupuje. Dalším konfliktním bodem je imunita amerických vojáků ve vztahu k afghánské justici, kterou návrh dohody předpokládá. Neschopnost dohodnout se o této otázce nakonec vedla k úplnému stažení amerických jednotek z Iráku.
Pokračující přítomnost amerických vojáků v Afghánistánu rezolutně odmítá Taliban a hnutí předem varovalo osobnosti před účastí na schůzce. Zasedání Velké rady v komplexu kábulské polytechnické univerzity proto probíhá za mimořádných bezpečnostních opatření. V minulosti byla podobná jednání džirgy terčem útoků afghánských povstalců.
