Lidovky.cz

Írán chce dál budovat reaktor v Aráku. Dohodě navzdory?

Svět

  9:56
TEHERÁN/DAMAŠEK - Írán bude pokračovat v budování těžkovodního reaktoru v Aráku, prohlásil íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf, který minulý týden vyjednal s velmocemi dohodu o omezení jaderného programu své země. Íránci kromě jiného přistoupili na to, že nebudou rozšiřovat aktivity spojené s budováním Aráku. Neústupnost Íránu, díky níž prý dosáhl v Ženevě úspěchu, podle agentury AFP ocenil syrský prezident Bašár Asad.

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf foto: ČTK

Zaríf poslancům vysvětloval detaily ženevské dohody. "Kapacita Aráku se nebude navyšovat. To znamená, že se nebude vyrábět nové jaderné palivo a nebudou se přidávat další zařízení, avšak výstavba bude pokračovat," sdělil ministr, jehož citovala agentura Reuters.

Co tím myslel?

V textu dohody stojí, že Írán zastaví spouštění jaderného reaktoru v Aráku, nebude do něj navážet palivo a zastaví jeho testování. Experti, na něž se odvolává Reuters, se ale domnívají, že text není jednoznačný a že Teherán může komponenty potřebné pro Arák připravit jinde a instalovat je později. Ze Zarífových výroků není jasné, co měl výrokem o pokračování výstavby přesně na mysli.

Írán původně chtěl Arák zprovoznit příští rok a vyrábět v něm izotopy potřebné v medicíně. Podle odborníků v něm ale bude možné vyrábět také plutonium využitelné k výrobě jaderné bomby.

VÍCE ZDE:

Nezdolnost svého hlavního regionálního spojence Íránu při jaderných jednáních s velmocemi dnes na svém účtu na Facebooku ocenil syrský prezident Bašár Asad.

V telefonátu s íránským prezidentem Hasanem Rúháním Asad podle agentury AFP prohlásil, že "úspěchu" v Ženevě dosáhl Teherán díky "vytrvalosti íránského lidu a neústupnosti v otázce jeho práv" stejně jako "nezdolnosti" Íránu, jehož rozhodnutí zůstávají "svrchovaná a nezávislá".

Naděje i výhrady

Dohoda ze Ženevy se týká příštích šesti měsíců, v nichž se bude monitorovat, jak Írán úmluvu plní. Íránci podle ní nemají pokračovat v obohacování uranu na víc než pět procent a musí neutralizovat své zásoby uranu obohaceného na 20 procent. Výměnou získají částečnou úlevu od mezinárodních sankcí.

Íránská veřejnost dohodu uvítala stejně jako většina poslanců. Ti nejkonzervativnější ale vyjádřili výhrady. Rúholláh Hosejnján řekl, že dohoda je příliš neurčitá a může vyústit v uzavření programu obohacování uranu. Jeho kolega Hamíd Rezáí dohodu označil za "kalich jedu".

Dohoda sice Íránu neumožňuje hned zvýšit těžbu ropy, ale Íránci už prý vyjednávají se západním partnery o investicích do energetiky. Íránský ministr ropného průmyslu Bížan Zangáne řekl v rozhovoru pro list Financial Times, že už se sešel se zástupci evropských společností a nepřímo i amerických skupin, aby se připravili na spolupráci, jakmile jejich vlády sankce uvolní a umožní jim znovu s Íránem obchodovat.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.