Asociační dohoda je základem postupné integrace do nynější osmadvacítky, přináší zemím významné výhody, nicméně nezaručuje jejich budoucí plné členství. Parafování je předstupněm podpisu dohody, ke kterému by mělo v případě Gruzie a Moldavska dojít příští rok.
Na summit do Litvy se sjely hlavy států a vlád z 28 zemí Evropské unie a šestice zemí Východního partnerství - Arménie, Ázerbajdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny. Schůzku vede unijní prezident Herman Van Rompuy, který společně s Josém Barrosem zastupuje Evropskou unii. Přitomní jsou ale i unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonová, eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle a komisař pro obchod Karel De Gucht. Česko zastupuje premiér Jiří Rusnok.
ČTĚTE TAKÉ: |
Ukrajina už nepřekvapila
Moldavsko dokončilo vyjednávání o asociační dohodě letos v červnu, Gruzie o měsíc později. Původně měla smlouvu parafovat i Arménie, vedení země se ale v létě rozhodlo od tohoto kroku upustit. Podobně se zachovala i Ukrajina. Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč před pár dny oznámil, že Kyjev ještě není na partnerství s EU hospodářsky zralý. Zároveň odmítl údajně „ponižující“ nabídku finanční pomoci ze strany EU.
Již ve čtvrtek pozdě večer, po prvním dni jednání, se ukázalo, že se Janukovyče nejspíš nepodaří přesvědčit, aby jeho země změnila postoj k podpisu asociační smlouvy. „Zatím se jejich pozice nezměnila,“ uvedla litevská prezidentka pro AFP. I polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski reagoval na dotaz, jak šla vyjednávání slovy: „Nešla“. „Je po všem,“ citovala ho AP.
Právě Poláci, společně s Čechy, jsou jednou ze zemí, která evropskou budoucnost Ukrajiny nejvíce podporuje. I přes nezdar vyjednávání s Ukrajinou má být výsledkem summitu asi patnáctistránková deklarace, ve které se bude hodnotit dosavadní vývoj projektu Východního partnerství a zároveň se stanoví plány, kam se chce evropská sousedská politika v příštích letech posunout.
