Lidovky.cz

Evropa se bojí džihádu, její agenti tajně jednají s Asadovou vládou

Svět

  12:18
DAMAŠEK - Zástupci evropských zpravodajských služeb se tajně setkali s představiteli vlády syrského prezidenta Bašára Asada. Tématem jejich schůzek bylo sdílení informací o evropských radikálech bojujících v tamní občanské válce. Informoval o tom s odvoláním na západní i blízkovýchodní diplomaty list The Wall Street Journal. Západ má obavy, že džihádisté, kteří se připojili k militantním skupinám v Sýrii, by mohli po svém návratu zpět do Evropy představovat významnou hrozbu.

Syřanka oplakává své dítě, které zahynulo během požáru v uprchlickém táboře v libanonském pohraničí foto: Reuters

Podle různých odhadů bojuje nyní v Sýrii nejméně 1200 extremistů z Evropy. Obavy z jejich návratu vyjádřil v úterý například německý ministr vnitra Thomas de Maiziere. Jak uvedl, tito radikálové by se mohli vrátit "s bojovou zkušeností a mezinárodními kontakty", které by mohli využít k provádění atentátů v Německu.

ČTĚTE TAKÉ:

Obavy syrské opozice

Schůzky s představiteli syrského režimu se týkaly pouze činnosti extremistů a narůstající moci al-Káidy v Sýrii. Neznamenají žádnou změnu postoje evropských zemí, z nichž většina podporuje syrskou opozici, k prezidentu Bašáru Asadovi, zdůraznili podle amerického listu diplomaté. Právě povstalci, kteří proti režimu bojují, to ale vidí jinak. Bojí se, že postoj Západu se mění a že by mohl přistoupit i na možnost, že v Sýrii bude nadále vládnout současný prezident, což opozice odmítá. "Bojíme se, že tyto první debaty by mohly vést k širší spolupráci," okomentoval schůzky jeden ze členů syrského opozičního exilového hnutí v Istanbulu.

RADIKÁLOVÉ V SÝRII:

Jako první se se Syřany, mimo jiné i s hlavním bezpečnostním poradcem prezidenta, měl loni v létě setkat zástupce britské zpravodajské služby MI6, poté následovali agenti z Německa, Francie a Španělska, kteří přicestovali do Damašku. Schůzky potvrdil v rozhovoru pro BBC i náměstek syrského ministra zahraničí Fajsal Muktad. Současnou situaci nazval "rozkolem mezi chováním západních tajných služeb a politiky". Zatímco jedni jsou s nimi ve styku, druzí naopak tlačí na prezidenta Bašára Asada, aby odstoupil.

Syrský prezident Bašár Asad

Nábor v evropských mešitách

Syrská opozice bojující uvnitř země začíná být čím dál tím více rozdrobená a dochází ke střetům mezi jednotlivými frakcemi (více čtěte ZDE). Na síle nabývají extremistické skupiny, například radikálové z organizace Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS), která je napojená na al-Káidu. Právě k této skupině, kterou USA označují za teroristickou organizaci, se připojuje většina evropských džihádistů. Dostává se jim výcviku, kvůli kterému se radikalizují, naučí se zacházet se zbraněmi i výbušninami.

Schůzky evropských tajných agentů s Asadovými lidmi se uskutečnily jen pár týdnů před mírovou konferencí o Sýrii nazvanou Ženeva 2, která začíná příští středu ve Švýcarsku. Jejím cílem je ukončit násilí v zemi a najít politické řešení téměř tři roky trvajícího konfliktu. Syrská vláda se již nechala slyšet, že odmítá předat moc jakémukoliv přechodnému kabinetu, což požaduje opozice. Naopak usiluje o to, aby se švýcarská jednání spíše než na předání moci v zemi soustředila na boj proti terorismu.

Nábor takovýchto bojovníků probíhá většinou v mešitách po celé Evropě, uvedli pro The Wall Street Journal diplomaté, kteří si nepřáli být jmenováni. Poté cestují do jižního Turecka, odkud přecházejí hranici do Sýrie. Evropané se od svých syrských protějšků během schůzek snažili získat informace o tom, zda jsou tito radikálové stále naživu, kde se nacházejí, za jakou skupinu bojují či jak moc se radikalizovali.

"Nejsem překvapený z toho, že k těmto kontaktům dochází," uvedl vicepremiér syrské opoziční přechodné vlády Ajád Kudsí. "Režimu se daří vykreslovat opozici jako radikály či extremisty. S al-Káidou ale nyní bojujeme my, ne režim," dodal.

Pomoc Syřanům sužovaným válkou

  • Zahraniční dárci slíbili poskytnout na pomoc Syřanům sužovaným občanskou válkou miliardu dolarů (20 miliard Kč). Spojené státy dají 380 milionů dolarů (7,6 miliardy Kč). 177 milionů bude směřovat na programy OSN pro takzvané vnitřní běžence. Zbytek pak poputuje pro asi 2,3 milionů uprchlíků, kteří se pokusili najít přístřeší v Libanonu, Jordánsku, Turecku, Iráku a Egyptě.
  • Kuvajt přislíbil 500 milionů dolarů (přes 10 miliard Kč). "Humanitární krize v Sýrii stále pokračuje...ničí všechny známky života," prohlásil na dárcovské konferenci kuvajtský emír šajch Sabah Ahmad Džábir Sabah.
  • Katar a Saúdská Arábie dají každý po 60 milionech (1,2 miliardy Kč).
  • OSN by chtěla letos na zvládnutí humanitární krize v Sýrii a okolních státech, které pomáhají tisícům syrských uprchlíků, vybrat celkem 6,5 miliardy dolarů (přes 130 miliard Kč). Jde o největší výzvu k humanitární pomoci v historii organizace. OSN odhaduje, že humanitární pomoc v důsledku války v Sýrii nyní potřebuje nejméně 9,3 milionu lidí.
  • Podobná dárcovská konference se konala v Kuvajtu již loni a státy se na ní zavázaly poskytnout 1,5 miliardy dolarů (přes 30 miliard Kč), nejvíce peněz slíbily zejména země Perského zálivu. Jak si nicméně minulý týden postěžoval generální tajemník OSN Pan Ki-mun, ne všechny slíbené finance se podařilo vybrat. Shromáždit se podařilo asi jen 70 procent peněz. "Zdá se, že začíná být mezi dárcovskými zeměmi cítit určitá únava vzhledem k pokračujícímu násilí v Sýrii," uvedl šéf OSN.

Očkování syrských dětí proti obrně (Rakka, listopad 2013).

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.