Dvaapadesátiletý Abdul Sabúr každé ráno obléká uniformu dopravního policisty a vyráží do rušných ulic Kábulu. Dělá to už 25 let, přestože jeho práce není nikterak snadná - v afghánské metropoli je registrováno na milion aut a jejich řidiči brázdí nekvalitní vozovky s pramalým respektem k silničním pravidlům. Výsledkem je jen těžko přehledný dopravní chaos. Sabúr se v něm však pohybuje jako ryba ve vodě. Proplétá se mezi auty, neúnavně píská na silniční piráty a řidiče, kteří překročí předpisy, staví a napomíná, v případě těžšího prohřešku nemilosrdně pokutuje. A ti, kdo doufají, že vyváznou díky úplatku, se potážou se zlou. Sabúr totiž korupci z principu odmítá.
Zkorumpovaný Afghánistán
Sabúr se tak liší se od většiny svých kolegů, kteří si "honoráři" od řidičů pravidelně přilepšují. Korupce navíc nepředstavuje problém jen v řadách policie. Loňský žebříček Transparency International uvádí Afghánistán (spolu se Severní Koreou a Somálskem) jako vůbec nejzkorumpovanější zemi světa. Je to stát, jehož oficiální představitelé zvládli zpronevěřit stovky milionů dolarů a kde drobná korupce prorůstá do všech sfér každodenního života, konstatuje Washington Post.
Část západní finanční pomoci míří právě na boj s korupcí, jenže výsledky jsou přinejlepším sporné. Pro ilustraci: podle nezávislé organizace Integrity Watch Afghanistan vybírá jen na kontrolních stanovištích úplatky téměř 60 procent afghánských policistů a protikorupční policie zasahuje laxně, od jejího vzniku v roce 2012 jí uvízla v sítích jen hrstka provinilců. V poslední dekádě se situace zhoršila natolik, že někteří Afghánci s nostalgií vzpomínají na - jakkoli krutou - vládu Talibanu.
ČTĚTE TAKÉ: |
Přežít v ekonomice roztříštěné válkou je totiž nesmírně obtížné. Platy zaměstnanců jsou nízké, zatímco životní náklady se neustále zvyšují, a pro mnohé Afghánce se úplatky stávají nezbytným východiskem z nouze. "Lidé se bojí budoucnosti. Mají strach z návratu starých temných časů. Berou úplatky, aby ochránili sebe a svoje rodiny," uvedl pro Washington Post Mohammad Šáfik Hamdám, předseda neziskové organizace Anti-Corruption Network.
Strýček Doprava
Jenže Abdul Sabúr každý úplatek chápe jako etické selhání. A tak živoří s měsíčním platem, jenž mu sotva pokryje nezbytné náklady, natož lékařskou péči, kterou by jeho zdraví podlomené dlouholetou službou v kábulských ulicích tolik potřebovalo. Žije v pětipokojovém bytě spolu se svojí rozvětvenou, 28člennou rodinou a marně čeká na povýšení, v něž příliš nedoufá - nehodlá se totiž držet běžné praxe a zaplatit si za něj. "Svoji práci ale nepřestanu milovat. Nikdy bych se jí nevzdal," tvrdí a vypráví, že dopravním policistou chtěl být už od dětství, kdy jeho otec zahynul při dopravní nehodě.
Sabúrova poctivost a nezdolná energie, s níž svou práci vykonává, ho proslavila nejen mezi kábulskou veřejností (místní mu přezdívají "Strýček Sabúr" nebo "Strýček Doprava"), ale získala mu také uznání hodnostářů. "Od doktora Nadžíbulláha až dodnes mě všechny vlády chválily," říká hlasem ochraptělým od kábulského smogu a ukazuje zarámovaná vyznamenání. Zatím posledního ocenění se mu dostalo před několika dny, kdy ho stávající vláda jmenovala "nejpoctivějším mužem Afghánistánu".
Jediný poctivý policista v zemi
Jeho největšími obdivovateli nicméně zůstávají kábulští řidiči. "Je to jediný poctivý dopravní policista v Afghánistánu," chválí Sabúra taxikář Abdul Husajn Sadík. "Všichni ostatní jsou jako psi," souhlasí jiný. "Každý den po nás chtějí úplatky. A když nezaplatíme, vezmou nám licenci."
Politika mezi Sabúrovy priority nepatří. Na rozdíl od jeho práce. "Těšilo mě, co jsem dělal, ať už to bylo za Talibanu, nebo za prezidenta Rabbáního," vysvětluje. Vláda současného prezidenta Hámida Karzáího se chýlí ke konci (prezidentské volby se mají konat letos v dubnu), ale ať už Karzáího místo zaujme kdokoli, korupci neodstraní, je přesvědčený Sabúr. Když se ho člověk zeptá, jak se Afghánistán změnil od pádu Talibanu, proslulý policista o demokracii mlčí. "Máme tu teď mnohem víc aut," prohlásí místo toho.
