Lidovky.cz

Nebudeme už sledovat naše blízké spojence, slíbil Obama

USA

  18:27aktualizováno  21:26
WASHINGTON - Americké tajné služby nebudou monitorovat komunikace hlav států a vlád blízkých spojenců. Oznámil to americký prezident Barack Obama v dlouho očekávaném projevu o změnách v práci špionážních agentur. Oznámil také omezení programu plošného získávání dat o telefonátech Američanů.

Americké tajné služby nebudou monitorovat komunikace hlav států a vlád blízkých spojenců. foto: ČTK

Změny vyvolala odhalení bývalého spolupracovníka Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edwarda Snowdena o rozsahu špionážních programů, která vyvolala pobouření v USA i v zahraničí. Podle zveřejněných informací Američané nesledovali jen telefonickou komunikaci svých občanů, ale i řady zahraničních politiků, včetně německé kancléřky Angely Merkelové.

"Monitorování zachránilo nevinné životy"

Naposledy list The Guardian ve čtvrtek napsal, že NSA denně sbírá po celém světě a uchovává na 200 milionů SMS zpráv. Obamova reforma má uklidnit veřejné mínění a obnovit důvěru Američanů v to, že tajné služby nezneužívají své pravomoci.

Obama zdůraznil, že američtí zpravodajci vědomě nezneužívali špionážní programy, aby narušovali něčí soukromí. Zdůraznil také, že monitorování "zabránilo řadě útoků a zachránilo nevinné životy - nejen v USA, ale i jinde ve světě". Připustil ale, že bez příslušných pojistek by bylo možné špionážní programy zneužít.

"Dal jsem zpravodajským službám najevo, že - nebude-li k tomu naléhavý národně bezpečnostní důvod - nebudeme sledovat komunikaci hlav států a vlád blízkých přátel a spojenců," prohlásil Obama. "Vedoucí představitelé zemí, které jsou našimi přáteli a spojenci, by měli vědět, že když chci vědět, co si o nějaké věci myslí, zvednu telefon a zavolám jim a nepoužiju monitorování," řekl.

"Lidé po celém světě by měli vědět, že USA nešpehují obyčejné lidi, kteří neohrožují naši národní bezpečnost, a že bereme v úvahy jejich obavy o soukromí," dodal s tím, že v zemích, jako je Rusko a Čína, by otevřená debata o špionážních programech neprobíhala.

Největší diskuse v USA vyvolával program získávání takzvaných metadat o telefonátech Američanů. Metadata nezahrnují obsah hovorů a jména volajících, ale údaje o číslech, místě, čase a délce hovoru.

Obama oznámil, že tento program bude podroben větším restrikcím a přestane "existovat v nynější podobě". I v budoucnu se budou metadata shromažďovat, ale budou se uchovávat mimo NSA, jak je tomu dosud. NSA může nyní jejich databázi analyzovat bez větších omezení, což jí podle kritiků dávalo příliš velkou moc sledovat lidi mimo jakékoli podezření.

Obama: Tajné služby nebudou sledovat šéfy vlád spojeneckých zemí.

Jak konkrétně bude nové uspořádání vypadat v praxi, by měl rozhodnout Kongres ve spolupráci s tajnými službami. Jednou z variant je, že metadata budou uchovávat operátoři, kteří však dosud vůči tomu vyjadřovali odpor. Již před Obamovým projevem však americká média připomínala, že poslanci Kongresu se zatím nebyli s to v otázce regulace tajných služeb shodnout prakticky na ničem.

Než se rozhodne, může NSA v přechodném období analyzovat databázi metadat "jen po rozhodnutí soudu, nebo v opravdu naléhavém případě", prohlásil americký prezident.

"Pečlivě vykalkulované změny"

Projev vyvolal různorodé reakce. Podle listu The Wall Street Journal jde o nejvýznamnější omezení praktik tajných služeb za více než deset let. Deník The New York Times napsal, že jde o "pečlivě vykalkulované změny". Obama ponechal beze změn podstatné prvky rozsáhlé monitorovací sítě NSA a navíc nechal realizaci mnohých změn na Kongresu, dodal list.

Evropská komise uvedla, že jde o "začátek důležitého procesu, který se zabývá obavami Evropské unie". "Mnoho otázek zůstává otevřených a bude zapotřebí se jimi podrobně zabývat," uvádí prohlášení Evropské komise.

"Kromě slov amerického prezidenta celý svět chce konkrétní kroky vyjadřující respekt k suverenitě jednotlivých států," řekla brazilská senátorka Vanessa Grazziotinová, která vede výbor vyšetřující špehování brazilské prezidentky Dilmy Rousseffové.

"Právo na soukromí zůstává zde doma i ve světě vážně ohroženo," uvedl ředitel americké odbočky organizace Amnesty International Steven Hawkins Šéf amerických výzvědných služeb James Clapper uvedl, že oznámené reformy mají "vyvažovat potřebu zachování nástrojů pro zpravodajskou činnost a současně co největší možnou transparentnost a zajištění toho, že nebudou porušovány občanské svobody a soukromí nevinných Američanů".

Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange televizi CNN řekl, že navržené změny jsou příliš malé. "Je trapné, že hlava státu mluví celých 45 minut a neřekne skoro nic," řekl Assange.

Další nové omezení spočívá podle listu The Washington Post v tom, jak daleko mohou analytici NSA při svém sledování jít. Nyní, pokud sledují podezřelé telefonní číslo, mohou sledovat všechna čísla napojená na původní číslo a následně všechna čísla napojená na "druhotná" čísla a síť se pak ve třetí fázi dále prudce rozšiřuje. Zatímco nyní platí "tři stupně" odstupu od původního čísla, nyní bude NSA moci sledovat jen čísla, která se objeví v prvních dvou stupních návazností.

Prezident řekl, že důsledky Snowdenových odhalení budou léta negativně ovlivňovat práci amerických rozvědek. Americká média ale také připomínají, že k podobně rozsáhlé revizi špionážních programů by nedošlo bez Snowdena, který se nyní ukrývá v Rusku.

Obama také vyzval Kongres, aby sestavil výbor, který by u tajného soudu FISA hájil zájmy veřejnosti. Tento tribunál povoluje tajným službám protiteroristické a další operace, k nimž je zapotřebí soudního příkazu. Dosud před něj předstupovali jen zástupci státu, nový výbor by měl hájit zájmy veřejnosti. Bude však zasahovat jen v případech "nového typu", se kterými se soud dosud nesetkal.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.