Mluvčí Martin Nesirky na tiskové konferenci zopakoval, že šéf OSN je "hluboce zklamaný" prohlášeními íránské strany. Íránští představitelé se totiž nechali slyšet, že se schůzky ve Švýcarsku chtějí zúčastnit, ale bez jakýchkoli podmínek, zejména té, aby uznali závěry předchozí konference. Takováto slova prý nejsou v souladu "s ujištěními", kterých se generálnímu tajemníkovi OSN dostalo již dříve od íránského ministra zahraničí, a proto pozvánku stáhl.
Syrská exilová opozice nejprve určila 20:00 SEČ jako ultimátum, do kterého měla být pozvánka pro Írán stažena. Poté oznámila, že o své účasti rozhodne právě v návaznosti na Pan Ki-munovo vyjádření.
V Montreux mají ve středu začít přípravné rozhovory, na něž o dva dny později naváže konference v Ženevě. Teherán je stejně jako Moskva spojenec vlády v Damašku a na mezinárodních fórech hájí její zájmy.
Spolupráce Íránu
Pan Ki-mun dříve prohlásil, že íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf slíbil, že Teherán bude v Montreux spolupracovat. "Írán musí být zapojen do řešení syrské krize. Chci říci jasně, že Montreux nebude dějištěm vyjednávání, tento proces zahájí účastníci syrského konfliktu v Ženevě 24. ledna," řekl v neděli Pan Ki-mun.
ČTĚTE TAKÉ: |
Syrská opozice účast Íránu rovnou odmítla. "Syrská (opoziční) koalice oznamuje, že zruší svou účast na nové konferenci, pokud Pan Ki-mun nezruší pozvání Íránu," napsal na Twitteru koaliční mluvčí Luaj Safí.
Účast Íránu? Ano, ale podmíněná
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jennifer Psakiová ještě před zamítnutím íránské účasti prohlásila, že má-li se Írán účastnit jednání ve Švýcarsku, musí veřejně podpořit závěry ženevské konference z roku 2012. "Írán to nikdy veřejně neudělal. Hluboce nás také znepokojuje pomoc, jakou Írán poskytuje Asadovu režimu pro kampaň proti Syřanům. Přispělo to k extremismu a destabilitě celé oblasti. Jestliže Írán veřejně nepodpoří první ženevskou konferenci, musí být pozvánka stažena," sdělila Psakiová.
S podmínkou pro íránskou účast přišla také Francie. Její ministr zahraničí Laurent Fabius prohlásil, že pozvánka generálního tajemníka OSN jasně definuje program konference, a tím je vytvoření přechodné syrské vlády s veškerými exekutivními pravomocemi. "Účast je podmíněna přijetím mandátu této konference. V rámci těchto podmínek je jasné, že by přítomna neměla být žádná země, které nevyjádří, že tento mandát přijímá," sdělil Fabius.
Možnou účast Teheránu provázela složitá zahraniční vyjednávání. Konference v roce 2012, jíž se říká Ženeva 1, stanovila, že v Sýrii vznikne přechodná vláda na základě dohody obou stran konfliktu. Podle Washingtonu je to zárukou, že současný syrský prezident Bašár Asad už zemi nebude vládnout a odstoupí. Írán a Rusko ale tuto interpretaci vždy odmítaly. Rusko stejně jako Asad počítá s tím, že se o Asadově osudu rozhodne v letošních prezidentských volbách.
Íránsko-ruské spojenectví
Účast Teheránu na mírové konferenci prosazovalo hlavně Rusko. Jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov nedávno vyzval Pan Ki-muna, aby na konferenci pozval také Írán a Saúdskou Arábii s tím, že účast těchto mocností by mohla přispět k řešení téměř tříletého konfliktu v této zemi, při kterém již přišlo o život více než 100 000 lidí. Zaríf s Lavrovem jednal a prohlásil pak, že se Írán konference zúčastní, ale bez podmínek. "Jestliže bude Íránská islámská republika pozvána jako kterýkoli jiný účastník konference, schůzky se zúčastní," řekl.
