Lidovky.cz

Rodiny čínských vůdců si libují v daňových rájích. Skrývají miliardy

Svět

  15:48
PEKING - Příbuzní nejvyšších čínských představitelů, včetně prezidenta Si Ťin-pchinga a bývalého premiéra Wen Ťia-paa, údajně ve velké míře využívají různých daňových rájů, aby tak skryli nahromaděný majetek. Odhalilo to rozsáhlé vyšetřování, o němž ve středu informovala agentura AFP.

Otěže čínského režimu pevně svírá současný prezident Si Ťin-pching. Pod jeho vedením vede vláda nelítostnou protikorupční kampaň, mnozí však namítají, že jejím prostřednictvím spíše účtuje s politickými oponenty. foto: Reuters

Mezinárodní sdružení investigativních novinářů (ICIJ) sdělilo, že mezi osobami vlastnícími podíly ve firmách registrovaných v daňových rájích jsou i prezidentův švagr a expremiérův syn a zeť. Sdružení se odvolává na informace, které unikly ze zhruba 2,5 milionu dokumentů (celou zprávu si můžete přečíst ZDE).

Podle AFP jde o nejnovější odhalení, které vrhá světlo na utajované bohatství příslušníků rodin čínských vůdců. Agentura nicméně připomněla, že společnosti registrované v daňových rájích mohou být legální, a rovněž podotkla, že neexistují důkazy, že by politici o zmíněných aktivitách svých příbuzných věděli.

"Rudá šlechta a bohatí" - grafika Mezinárodního sdružení investigativních novinářů.

Peking zprávu zpochybňuje

Sdružení novinářů ICIJ zmiňuje téměř 22 000 klientů daňových rájů z pevninské Číny a Hongkongu, mezi nimiž jsou dále členové rodiny někdejšího prezidenta Chu Ťin-tchaa, bývalého premiéra Li Pchenga a zesnulého vůdce Teng Siao-pchinga, oceňovaného za to, že v 80. letech otevřel čínskou ekonomiku světu. Podle ICIJ na seznamu nechybí ani poslanci čínského parlamentu, šéfové státních podniků a někteří z nejmajetnějších Číňanů, například nejbohatší Číňanka Jang Chuej-jen anebo Pony Ma a Čang Č'-tung, zakladatelé čínské internetové společnosti Tencent.

ČTĚTE TAKÉ:

Sdružení novinářů uvedlo, že vládním činitelům, bohatým podnikatelům a dalším osobám jmenovaným ve zprávě poslalo dopisy, většina z nich ale neodpověděla. Mluvčí čínské diplomacie Čchin Kang novinářům na pravidelné tiskové konferenci řekl, že článek je nepřesvědčivý a vyvolává otázky ohledně vedlejších motivů.

Devadesát procent klientů z pevninské Číny, kteří mají peníze v daňových rájích, si zřídilo společnosti na Britských Panenských ostrovech, často s pomocí západních firem jako je UBS a PricewaterhouseCoopers, konstatovali vyšetřovatelé. Sedm procent si vybralo Samou a tři procenta jiné daňové ráje.

Kouzelná moc cenzury

Britské Panenské ostrovy byly mimo jiné cílem bohatého podnikatele v oblasti nemovitostí Teng Ťia-kueje, který si v roce 1996 vzal za manželku sestru prezidenta Si Ťin-pchinga. Na základě zmíněné zprávy Teng vlastní padesátiprocentní podíl ve společnosti Excellence Effort Property Development, registrované na ostrovech.

Ačkoli takové společnosti "nemusejí být vyloženě nelegální", často jsou spojeny "se střetem zájmů a zneužíváním vládní moci", řekl politolog Pchej Min-sin působící v Kalifornii.

List The New York Times a agentura Bloomberg v roce 2012 zveřejnily článek o údajném obrovském majetku, který nashromáždily rodiny expremiéra Wena a prezidenta Sia. Čínské úřady následně zablokovaly internetové stránky těchto médií v Číně a zprávu odsoudily jako snahu očernit čínské vedoucí představitele. Obdobné reakce se dočkala organizace ICIJ, jejíž webové stránky jsou rovněž od středy nedostupné. Stejně tak nedostupné jsou dnes stránky listu The Guardian, Le Monde a hongkongského deníku Ming Pao, které podle AFP se sdružením ICIJ spolupracovaly.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.