Ještě dopoledne rozhlasová stanice The Voice of Russia uváděla, že krajně pravicové hnutí Společná věc (Spilna sprava), které se k zabrání budovy přihlásilo, Kličkovu výzvu odmítlo.
Ačkoli demonstranti ukončili přímou okupaci ministerstva spravedlnosti, zcela uvolnit ji nechtějí. Předák hnutí Společná věc Oleksandr Danyljuk oznámil, že úřad budou protestující nyní blokovat zvenčí.
Ministryně spravedlnosti Olena Lukašová v pondělí pohrozila, že pokud protestující neopustí sídlo jejího úřadu, požádá Bezpečnostní radu, aby vyhlásila výjimečný stav. Oznámila také, že vyzve prezidenta Viktora Janukovyče, aby pozastavil vyjednávání s opozicí, kterého se sama rovněž účastní.
Proti blokádě ministerstev se vyslovil mimo jiné Kličko, který dopoledne obsazené ministerstvo navštívil. Kličko také zdůraznil, že opozice dál usiluje o politické řešení vnitrostátní krize a že se chce vyvarovat provokací.
Hnutí Společná věc bývá spolu se skupinou Pravý sektor, kterou tvoří především militantní fanoušci fotbalového klubu Dynamo Kyjev, je v posledních dnech považována za hybnou sílu protivládních demonstrací.
Přímý přenos z Kyjeva na kanálu Espreso.tv:
Západ pod kontrolou opozice, východ začíná vřít také
Demonstrantům se podařilo ovládnout většinu západoukrajinských regionů, obsadili již vládní úřady v oblastech Lvovské, Volyňské, Rivnenské, Ternopilské, Chmelnycké, Vinnycké, Ivano-Frankivské a Černivické, zatímco v Žytomyrské oblasti se o to pokusili. V Zakarpatské oblasti, která stále podporuje vládní Stranu regionů, hlásí opozice velké protivládní demonstrace.
Lvovská, Ternopilská a Volyňská oblast uznaly takzvanou Národní radu jako alternativní oblastní zastupitelstvo. Tyto rady považuje Strana regionů za neústavní, proto již vyzvala prokuraturu, aby proti nim zakročila. Oblasti Ternopilská a Ivano-Frankivská již mezitím zakázaly Stranu regionů a Komunistickou stranu Ukrajiny (KPU).
Protivládní demonstrace se šíří i na východ země, který dosud Janukovyče podporoval. Samosprávné úřady se podařilo protestujícím obsadit ale jen v Poltavské oblasti.
Krym a Doněck stále pro Janukovyče
Krymská autonomní republika a Doněcká oblast zůstávají pevně v rukách Strany regionů, ačkoli z Doněcku opozice ohlásila tvrdý policejní zásah proti demonstrujícím. Stranu regionů podporují také další dvě východoukrajinské oblasti - Charkovská a Luhanská. Čerkaskou oblast ve střední Ukrajině a Sumskou oblast na severovýchodě země se Straně regionů podařilo ovládnout. V Čerkasech, metropoli stejnojmenné oblasti, policie zadržela asi 40 účastníků protivládní demonstrace.
Několik tisíc demonstrantů se podle stanice BBC pokusilo zaútočit na budovu oblastní samosprávy ve východoukrajinském Záporoží, policie ale dav rozehnala slzným plynem a dýmovnicemi. Stejný pokus již v sobotu skončil neúspěchem také v Černihivské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, před sídlem regionální správy demonstranti vystavěli barikády. S obsazením správních budov neuspěli protestující ani ve východoukrajinském Dněpropetrovsku.
UKRAJINA NA KŘIŽOVATCE MEZI ZÁPADEM A RUSKEMJAKÉ JSOU PŘÍČINY SOUČASNÝCH NEPOKOJŮ? - Ukrajina vře od loňského 21. listopadu, kdy vláda zastavila přípravy podpisu asociační dohody s Evropskou unií a vyzvala k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem. Svůj krok vysvětlila tím, že jednání s Bruselem bude pozastaveno do doby, než bude jasné, jakou kompenzaci obdrží Kyjev od EU za ztráty způsobené oslabením ekonomické spolupráce s Moskvou.
- Vzápětí vyšli prozápadně orientovaní Ukrajinci do ulic a demonstrace trvají dodnes. V některých dnech v ulicích Kyjeva demonstroval až milion lidí. Na summitu Východního partnerství ve Vilniusu 29. listopadu Ukrajina nepodepsala dlouho připravovanou asociační dohodu s EU.
KDO A KDE PROTESTUJE? - Protesty začaly v Kyjevě a postupně se rozšířily především na západ země do regionů, které se obávají vlivu Ruska a požadují proevropské směřování Ukrajiny.
- Naopak ruskojazyčné oblasti na východě a jihu země integraci s Ruskem podporují.
- Odpor proti vládě prezidenta Viktora Janukovyče je ale roztříštěný. Opozici vedou několikanásobný světový šampión v boxu a zakladatel Ukrajinské demokratické aliance pro reformy UDAR (Úder) Vitalij Kličko, právník, ekonom a bývalý ministr hospodářství Arsenij Jaceňuk, který je šéfem poslanců opoziční strany Vlast vězněné expremiérky Julije Tymošenkové, a Oleh Ťahnybok, šéf strany Svoboda, která je označována za nacionalistickou, svými oponenty až za krajně pravicovou. Tato strana se hlásí k odkazu Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinské povstalecké armády (UPA) kontroverzního nacionalisty Stepana Bandery; v Kyjevě a v neděli také v Praze se objevily červeno-černé vlajky ukrajinských nacionalistů.
- V posledních dnech převzaly iniciativu v kyjevských ulicích krajně pravicové skupiny Pravý sektor a Společná věc, jejichž členové stojí za násilnými akcemi. Násilnosti se rozrůstají a začínají štěpit jednotu protestujících. Kličko například v sobotu na náměstí vyzýval k zastavení střetů, mnozí ale na něj za to pískali, bučeli a dokonce ho postříkali hasicím přístrojem.
KOLIK OBĚTÍ SI VYŽÁDALY SRÁŽKY DEMONSTRANTŮ S POLICISTY? - Údaje se liší. Podle oficiálních zdrojů přišli o život tři lidé.
- První dva demonstranti zahynuli ve středu 22. ledna - zásah do hlavy ostrou municí nepřežil dvacetiletý Serhij Nigojan, původem Armén žijící ve východoukrajinském Dněpropetrovsku. Krátce po něm zemřel po průstřelu plic mladý Bělorus Michail Žyzněuski.
- V sobotu 25. ledna zemřel další demonstrant těžce zraněný ve středu 22. ledna. Opozice tvrdí, že mrtvých je minimálně šest.
UČINILA VLÁDA PREZIDENTA VIKTORA JANUKOVYČE NĚJAKÉ ÚSTUPKY? - Přinejmenším je nabízí. Janukovyč se několikrát sešel s předáky opozice a několik ústupků slíbil. Uvedl, že během úterní mimořádné schůze parlamentu (28. ledna) pozmění vládu, nechá upravit sporné zákony zpřísňující tresty za demonstrace a vyhlásí amnestii pro zatčené demonstranty.
- V sobotu 25. ledna také nabídl opozičním předákům vedoucí místa v rekonstruované vládě. Jaceňuk se měl stát premiérem a Kličko vicepremiérem pro humanitární záležitosti.
- Prezident také nabídl změnu ústavy a jednání o omezení moci hlavy státu ve prospěch parlamentu.
- Opozice návrh odmítla. S Janukovyčem dál hodlá vyjednávat, ale požaduje předčasné prezidentské volby a propuštění vězněné expremiérky Tymošenkové.
JAKÝ JE POSTOJ ZÁPADU? - EU po odmítnutí asociační dohody ukrajinskou vládou vyjádřila zklamání a ostře kritizovala údajný tlak Ruska na Ukrajinu. Podle unijních diplomatů však nyní není na stole, přes politická vyjádření z některých unijních zemí, možnost zavedení sankcí proti představitelům Janukovyčovy administrativy.
- Složitá situace na Ukrajině bude jedním z témat summitu EU-Rusko, který by se měl konat tento týden v Bruselu. První sankční opatření oznámilo 22. ledna v reakci na první oběti konfliktu americké ministerstvo zahraničí. Prostřednictvím ambasády v Kyjevě oznámilo, že ruší vstupní víza pro osoby odpovědné za policejní zásah proti demonstrantům. Konkrétní jména velvyslanectví odmítlo uvést.
JAK REAGUJE MOSKVA? - Ruští představitelé EU opakovaně obvinili z vměšování se do vnitřních záležitostí Ukrajiny.
- Rusko a Ukrajina také 17. prosince v Moskvě dosáhly zlomové dohody o rozšíření hospodářské spolupráce: Kreml mimo jiné snížil Kyjevu nákupní cenu ruského zemního plynu o třetinu a uvolnil ve prospěch Ukrajiny ze svých devizových rezerv 15 miliard dolarů.
JSOU SOUČASNÉ NEPOKOJE NEČÍM NOVÝM? - Ne. Ukrajina marně čeká na klid od takzvané oranžové revoluce, kterou vyvolalo druhé kolo prezidentských voleb z listopadu 2004. Jejich vítězem byl vyhlášen současný prezident Janukovyč, ale opozice se kvůli údajnému zfalšování voleb vzbouřila a Ukrajina se rozdělila na dva nesmiřitelné tábory. Převážně agrární a chudší západ, který se zahalil do oranžové barvy, podporoval opozičního kandidáta Viktora Juščenka, zatímco "modré", rusky mluvící průmyslové regiony na východě země se postavily za Janukovyče.
- Od té doby se prozápadní a proruské tábory střídaly u moci, která je nyní v rukách proruského tábora vedeného Janukovyčem a jeho Stranou regionů.
|
