Brusel je připraven Ukrajině poskytnout během několika příštích let finanční pomoc ve výši nejméně 11 miliard eur (zhruba 300 miliard korun), tedy ve stejném objemu, který Kyjevu nabídlo Rusko výměnou za ústup od evropské integrace. EU rovněž pomůže Ukrajině uhradit Rusku dluh za dodaný plyn a chce Kyjevu poskytnout obchodní výhody vyplývající z asociační dohody, kterou Ukrajinci nepodepsali. Navíc hodlá zemi pomoci s energetickými zdroji formou zpětných dodávek zemního plynu na Ukrajinu.
Do nátlakové akce se zapojila i Severoatlantická aliance, která projevila záměr zintenzivnit spolupráci s Ukrajinou a přehodnotit společné projekty s Ruskem. Některé z nich hodlá i pozastavit. Ruský velvyslanec při NATO tento postup kritizoval jako návrat ke standardům "studené války".
ČTĚTE VÍCE |
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na okupovaný ukrajinský poloostrov Krym vyslala tým vojenských pozorovatelů, v němž jsou i zástupci Česka. Sedmatřicetičlenná mise chce navštívit ukrajinské vojenské objekty i sevastopolské sídlo ruské Černomořské flotily. Není ovšem jasné, zda proruské úřady na Krymu pozorovatele na poloostrov vůbec pustí. Zatímco zvláštní vyslanec OBSE pro Ukrajinu Tim Guldimann na Krymu údajně už je, v nepříjemný zážitek se proměnila návštěva oblasti pro zmocněnce OSN Roberta Serryho, kterého neidentifikovaní ozbrojenci přinutili nevybíravým způsobem odletět pryč.
V Paříži dnes ministr zahraničí John Kerry vedl se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem bezvýsledný dialog. Zatímco Kerry vybídl Moskvu k přímému jednání se Západem uznávaným novým ukrajinským vedením, Lavrov zopakoval, že je třeba pokračovat v naplňování vnitroukrajinské dohody z února, na jejímž základě by staré vedení ve spolupráci s původní opozicí mělo dovést zemi do prezidentských voleb nejpozději v prosinci. Malá naděje se tak mohla dávat tomu, že by se Lavrov sešel v Paříži s přítomným úřadujícím ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Deščycjou, jehož vládu Kreml neuznává.
Ruský tlak
Moskva začala chystat odvetu za případné protiruské sankce. Horní komora ruského parlamentu údajně připravuje zákon, který by umožnil konfiskovat majetek, aktiva a bankovní účty evropských a amerických firem i soukromých osob v Rusku.
Intenzivnější proruská aktivita se dnes projevila v další ruskojazyčné oblasti východní Ukrajiny. Proruští aktivisté ovládli sídlo správy v Doněcku jen několik hodin poté, co je policie přiměla se stáhnout. Před budovou skandoval asi dvoutisícový dav "Rusko, Rusko" a mával ruskými vlajkami.
Mnohé se odehrávalo i na propagandistické frontě. Ruská televize Russia Today zveřejnila část odposlechnutého telefonátu mezi unijní ministryní zahraničí Catherine Ashtonovou a šéfem estonské diplomacie Urmasem Paetem o tom, že by za únorovou střelbou do protivládních demonstrantů v Kyjevě mohl být někdo z tehdejší opozice. Ministr pravost nahrávky potvrdil.
Rusko také znovu obhajovalo svůj postup na Krymu a nehledě na četné důkazy ujišťovalo veřejnost, že své vojáky na ukrajinském poloostrově nemá (více čtěte ZDE). Ukrajinská televize přitom zveřejnila video s velitelem jednotky neoznačených vojáků v krymském přístavu Kerč, který přiznal, že je příslušníkem ruské armády.
Nedotknutelná ekonomika
Politickým tlakům Západu Moskva zatím odolává, hospodářskou spolupráci s Ukrajinou ale poškodit nechce. Prezident Vladimir Putin vyzval vládu, aby podpořila hospodářskou spolupráci s Ukrajinou a nedopustila, aby se politické problémy dotkly ekonomických vztahů.
Ceny ropy na komoditních trzích již druhý den za sebou klesaly pod vlivem toho, že otevřený konflikt na Ukrajině zřejmě nehrozí. Ceny amerických akcií se v první části dnešního obchodování výrazněji neměnily.
