Krymský parlament podle Těmirgalijeva schválil rezoluci o dvou bodech: v prvním rozhodl o vstupu Krymské autonomní republiky do Ruské federace jako její nový subjekt a ve druhém vyhlásil referendum o této otázce na 16. března. V referendu budou obyvatelé Krymu odpovídat, zda jsou pro připojení Krymu k Rusku.
V referendu o odtržení Krymu od Ukrajiny se podle místních autonomních úřadů vysloví pro spojení s Ruskem nejméně 70 procent hlasujících. Místopředseda krymské vlády Rustam Těmirgalijev dnes agentuře Interfax sdělil, že pokud návrh na připojení k Rusku neprojde, parlament se vzdá svých pravomocí.
ČTĚTE TAKÉ |
Těmirgalijev podle ruské agentury oznámil, že krymský parlament požádal ruské vedení, aby "zahájilo proceduru začlenění Krymu do Ruské federace".
Z Moskvy mezitím agentura ITAR-TASS oznámila, že ruský parlament možná už příští týden schválí zákon o zjednodušeném začlenění "částí cizích států" do Ruské federace. Agentuře to řekl autor návrhu zákona Sergej Mironov. "Otevřeně řečeno, návrh zákona jsem podal kvůli Krymu," připustil Mironov.
Dosavadní zákon o připojení nového území k Rusku z roku 2001 předpokládá souhlas státu, jemuž dosud příslušné území patřilo. Mironovova novela tento požadavek podle agentury ITAR-TASS vypouští za podmínky, že obyvatelé tohoto území schválili připojení k Rusku v referendu nebo pokud legitimní státní orgán tohoto území Rusko o připojení požádá.
Jaceňuk: Rozhodnutí parlamentu je nelegální
|
Žádost je nutné adresovat ruskému prezidentovi
Podle platné právní úpravy je třeba žádost o vstup do Ruské federace adresovat jejímu prezidentovi; ten žádost konzultuje s vládou a parlamentem a v případě jejich souhlasu navrhuje příslušnou změnu ruské ústavy.
Bezprostředně po Těmirgalijevově oznámení přišla z Moskvy reakce ruských politiků. Místopředseda Státní dumy Sergej Něverov označil rozhodnutí krymských poslanců za historické. "Jsme jednotný národ, který byl z vůle neodpovědných stranických funkcionářů rozdělen," řekl Něverov s odkazem na rozhodnutí někdejšího sovětského vůdce Nikity Chruščova, který před šedesáti lety do té doby ruský Krym věnoval Ukrajině.
ČTĚTE TAKÉ |
Podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova byl o rezoluci krymského parlamentu informován prezident Vladimir Putin. "Tahle novinka právě dorazila, prezident byl informován," řekl Peskov ruským novinářům.
Až po referendu
Ruské stanovisko ke krymské krizi však dostane konečnou podobu až v závislosti na výsledcích krymského referenda o odtržení, řekl agentuře ITAR-TASS šéf výboru Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu) pro styky s postsovětskými státy Leonid Sluckij. Všechny ruské parlamentní frakce podle něj usilují o zachování územní celistvosti Ukrajiny, ale zároveň "chápou motivy obyvatel Krymu".
Krymská domobrana poblíž ukrajinské vojenské základny v Perevolném.
"Krym je Ukrajina" - proukrajinská demonstrace v krymském Simferopolu.
"Stanovisko ruského parlamentu bude záviset na výsledcích (krymského) referenda," řekl Sluckij. Stejně tak návrh novely zákona o rozšíření počtu subjektů Ruské federace, tedy o připojení Krymu k Rusku, bude podle Sluckého parlament projednávat až po krymském referendu a "po zveřejnění stanoviska ruského vedení". Kreml je o vývoji na Krymu informován, veřejně se ale zatím nevyjádřil.
O případném připojení Krymu k Rusku má v nejbližší době v Moskvě jednat delegace krymského parlamentu v čele s jeho předsedou Vladimirem Konstantinovem, oznámil Sluckij.
Krymský parlament se chce připojit k Rusku:
Krymští Tataři: Referendum budeme bojkotovat
Medžlis krymských Tatarů, neoficiální sbor zástupců tatarské menšiny, vyzval k bojkotu chystaného referenda. Listu Ukrajinska pravda to oznámil šéf medžlisu Refat Čubarov. V podmínkách absolutního právního zmatku a v situaci, kdy ulice krymských měst jsou plné vojska, nelze podle Čubarova referendum provést, aniž by to vedlo k další destabilizaci situace.
V4 vyzývá k podpisu asociační dohody
Ministři zahraničí visegrádské čtyřky (Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko) zveřejnili dopis šéfce evropské diplomacie Catherine Ashtonové a eurokomisaři pro rozšíření EU Štefanu Fülemu, v němž vyzývají k co nejrychlejšímu zahájení příprav podpisu asociační smlouvy s Ukrajinou a dohody o zóně volného obchodu mezi EU a postsovětskou republikou. |
Krymští Tataři, kteří tvoří asi 12 procent obyvatel víc než dvoumilionového Krymu, zároveň vyzvali mezinárodní společenství, aby povolalo na Krym "bezpečnostní kontingent OSN". Výzvu krymští Tataři adresovali kromě OSN i Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, parlamentům a vládám zemí Evropské unie a Radě Evropy.
Krymský vicepremiér Rustam Těmirgalijev, který se stal ve dnech vyostřené krize hlavním mluvčích proruských radikálů, krymským Tatarům slíbil, že se jim po připojení poloostrova k Rusku dostane maximální autonomie. Tataři prý dostanou právo podílet se na exekutivním rozhodování na všech stupních, nové krymské vedení jim zajistí potřebné finanční dotace.
Prostředníkem v jednání povstalecké krymské správy s tatarskou komunitou se podle Těmirgalijeva stal šéf ruského Tatarstánu Rustam Minnichanov, který na Krymu v minulých dnech jednal ve snaze pacifikovat odpor krymských Tatarů.
