O budoucím správním uspořádání země rozhodnou sami Ukrajinci, řekl Turčynov. "Pánové Lavrov, (prezident Vladimir) Putin a (premiér Dmitrij) Medveděv mohou navrhovat jakékoli scénáře, ale jen pro Ruskou federaci. Rusko ať se zabývá svými problémy, nikoli problémy Ukrajiny," poznamenal Turčynov.
Ukrajina podle něj žádné předpoklady pro federalizaci nemá. "Prosazujeme politiku zaměřenou na posílení samostatnosti a odpovědnosti našich regionů, zejména v hospodářské sféře. Naše regiony musejí být silné a musejí samostatně rozhodovat o své budoucnosti, jak se to děje v mnoha civilizovaných zemích Evropy. Touto cestou se vydáme," řekl Turčynov.
ČTĚTE TAKÉ: |
Úřadující ukrajinský prezident se zároveň vyhnul přímé odpovědi na otázku, zda Kyjev hodlá prosazovat status neutrality. Problém příslušnosti ukrajinské armády k některému z vojenských bloků podle něj nové ukrajinské vedení projednává.
"Je to naléhává otázka. Ukrajina se dnes snaží zamezit tomu, aby jakákoli cizí země měla vůči ní útočné úmysly," řekl Turčynov a dodal, že alianční politika je předmětem jednání vlády, ministerstva zahraničí i parlamentu.
Ukrajina zatím oficiálně neusiluje o členství v Severoatlantické alianci, i když řady aliančních programů se i za bývalého režimu prezidenta Viktora Janukovyče účastnila. Po změně vlády v Kyjevě je členství v NATO častým tématem projevů prozápadních ukrajinských politiků. Rusko se proti rozšiřování aliance východním směrem ostře staví.
Rusko stahuje vojáky z pohraničí
Rusko v minulých dvou dnech výrazně snížilo stavy svých jednotek na hranicích s Ukrajinou. Oznámil to kyjevský list Ukrajinska pravda s odvoláním na armádní zdroje. V současné době je podle nich v pohraničních oblastech soustředěno na 10 000 ruských vojáků, zatímco údaje z minulého týdne hovořily o počtech dvojnásobně až trojnásobně vyšších.
Ruští vojáci.
Informace o rozmístění ruských vojáků při ukrajinských hranicích se výrazně liší a nelze je hodnověrně ověřit. Šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubij minulý čtvrtek prohlásil, že Rusko už stáhlo k hranicím s Ukrajinou na 100 000 vojáků. Podle západních expertů je ale tento údaj výrazně nadsazený. Spojené státy odhadují stav ruských vojsk na 20 000, západoevropské bezpečnostní agentury uváděly počátkem minulého týdne počet 30 000.
Rusko začalo soustřeďovat své jednotky při ukrajinských hranicích souběžně se záborem Krymského poloostrova. Ruští vojáci a neoznačení příslušníci ruských speciálních jednotek jsou rozmístěni hlavně při hranicích s Charkovskou, Doněckou a Luhanskou oblastí osídlených silnou ruskojazyčnou menšinou. Jejich přítomnost na dostřel od ukrajinské hranice zdůvodňuje Moskva obavou z protiruských nacionalistických nálad na Ukrajině.
Pravděpobnost invaze klesá
Podle ukrajinských vojenských zdrojů se pravděpodobnost ruské invaze na východě Ukrajiny snižuje. "Už druhý den je patrný odchod vojáků, jejich počet v pohraničních oblastech nepřevyšuje 10 000," řekl agentuře Unian šéf ukrajinského Střediska pro vojenská a politická studia Dmytro Tymčuk. Neznamená to ale podle něj, že "Ukrajinci se mohou sbalit a jít domů".
Tymčukovu informaci potvrdil agentuře AFP mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Olexij Dmytračkivskyj. Důvodem podle něj může být pouhá obměna jednotek, pohyby vojsk ale mohou souviset i s rusko-americkým vyjednáváním o uvolnění v rusko-ukrajinských vztazích. O řešení konfliktní situace v neděli v Paříži hovořili ministři zahraničí USA a Ruska John Kerry a Sergej Lavrov.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov (vpravo) jednal o ukrajinské krizi se svým americkým protějškem Johnem Kerrym.
Rozhlasová stanice Echo Moskvy v pondělí v této souvislosti publikovala seznam požadavků, které prý Kerry v Paříži Lavrovovi předal. Stažení ruských jednotek do míst, kde se nacházely před 1. březnem, je mezi americkými požadavky na prvním místě.
Dalším požadavkem Washingtonu je provedení mezinárodních inspekcí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na celém ukrajinském území, a to i včetně obsazeného Krymu. Moskva zatím ukrajinské inspekce OBSE připouštěla, nesouhlasila ale s přítomnosti pozorovatelů na Krymu.
Třetím údajným požadavkem Kerryho je zahájení přímého dialogu mezi Moskvou a Kyjevem a čtvrtým uznání výsledků prezidentských voleb, které se na Ukrajině budou konat 25. května.
Moskevský rozhlas upozornil, že návrat anektovaného Krymu Ukrajině mezi americkými požadavky není. Lavrov, který označil čtyřhodinovou pařížskou diskusi s Kerrym za velmi konstruktivní, prý přislíbil, že bude požadavky USA tlumočit v Kremlu. Zdůraznil zároveň, že hlavním požadavkem Ruska je federalizace Ukrajiny.
