Svůj plán, jak zemi vyvést z hluboké ekonomické krize, ale vláda dodrží, uvedl Jaceňuk. Odměnou bude finanční pomoc Mezinárodního měnového fondu, která má dosahovat až 18 miliard dolarů.
"Bude to ohromný krok kupředu, zvýší se důvěryhodnost země v očích investorů," řekl Jaceňuk a dodal, že bez pomoci Západu by letos Ukrajina zaznamenala desetiprocentní hospodářský pokles.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk na zasedání vlády v Kyjevě.
Jaceňuk prohlásil, že ukrajinská vláda ruskou anexi Krymu nikdy neuzná. Připustil ale, že v podmínkách ruské okupace bude velmi obtížné tuto situaci zvrátit. Přestože omezený rozsah západních sankcí chápe, uvědomuje si také, že Moskvě umožňují, aby svůj tlak ještě zvýšila. "Nátlak, nátlak, nátlak," charakterizoval premiér vztah Moskvy ke Kyjevu.
Anexe Krymu je podle Jaceňuka součástí širšího plánu Moskvy na ovládnutí celého postsovětského prostoru. "Největší geopolitickou katastrofou 21. století by byla obnova Sovětského svazu," parafrázoval ukrajinský premiér známé prohlášení prezidenta Vladimira Medveděva, podle něhož byl rozpad SSSR největší geopolitickou katastrofou 20. století.
Rusko se od ukrajinské krize distancuje
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov Jaceňukova slova o nátlaku Moskvy popírá. Důvodem nynější ukrajinské krize není tlak Ruska, ale neřešené vnitropolitické problémy Ukrajiny, prohlásil na páteční tiskové konferenci v Moskvě.
Lavrov odmítl ukrajinská obvinění, že za smrt opozičních demonstrantů při únorové střelbě v Kyjevě jsou odpovědní agenti ruské tajné služby. Podle ukrajinských vyšetřovatelů za smrt víc než sta lidí mohou exprezident Viktor Janukovyč, který vydal příslušné rozkazy, a agenti ruské tajné služby FSB, kteří se na plánování operace podíleli.
VÍCE ZDE: |
Lavrov ruskou účast na tragických událostech v Kyjevě odmítl. "Ke zločinům došlo na ukrajinském území, takže Rusko k případu kyjevských odstřelovačů nemá a nemůže mít žádný vztah," prohlásil ruský ministr.
Lavrov se v Moskvě zúčastnil ministerské schůzky Společenství nezávislých států (SNS), integračního seskupení sdružujícího většinu postsovětských zemí. Ukrajina v březnu oznámila, že se po ruské okupaci Krymu členství v SNS vzdává. Páteční moskevské schůzky se ukrajinský ministr zahraničí nezúčastnil, místo něj se dostavil zástupce ukrajinského velvyslanectví v Moskvě.
Výkonný tajemník SNS Sergej Lebeděv na tiskové konferenci tlumočil naději účastnických států, že Ukrajina své členství zachová a organizaci neopustí. "Doufáme, že Ukrajina zůstane, vždyť členství v SNS odpovídá zájmům ukrajinského lidu," řekl Lebeděv.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí zdlůvodnilo odchod ze SNS tím, že organizace opustila své původní cíle a stala se nástrojem realizace útočné politiky Moskvy. Ukrajina se zároveň vzdala předsednictví SNS, které počátkem roku v rámci pravidelné rotace převzala. Role předsedy se místo ní ujalo Bělorusko.
Ukrajina jedná o dovozu plynu
|
