Podle šéfa ruského Střediska pro zbrojní analýzu Igora Korotčenka už jednotná Ukrajina fakticky přestala existovat v důsledku státního převratu, který proběhl v Kyjevě. "Jihovýchod má plné právo samostatně rozhodnout o své budoucí politické existenci v souladu s normami mezinárodního práva," řekl analytik. "Pokud jde o možný vstup ruského mírového kontingentu, pak příslušné rozhodnutí může padnout jen v případě ohrožení životů a bezpečnosti obyvatel východoukrajinských oblastí," dodal.
ČTĚTE TAKÉ: |
Tlak stupňuje i ruská vláda. Rusko varovalo Kyjev před potížemi a krizemi, bude-li se k osudu země chovat neodpovědně. Ruské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že situace na Ukrajině se musí řešit skutečným národním dialogem, do něhož je Moskva ochotna se zapojit.
Základní požadavkem Ruska je federalizace Ukrajiny, závazek neutrality a povýšení statusu ruského jazyka. Ukrajina by podle prohlášení neměla na Rusko ukazovat prstem jako na viníka svých potíží. "Všechny ukrajinské problémy nelze svádět na Rusko," upozornilo ministerstvo. Bude-li podle Moskvy neodpovědná politika "sil označujících se za státní moc" trvat, čekají Ukrajinu nevyhnutelně další potíže a krize.
O potřebě mezinárodního tlaku na řešení ukrajinské krize hovořil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se svým německým parterem Frankem-Walterem Steinmeierem.
Ukrajina posiluje ostrahu hranic
Ukrajina v reakci na výhrůžky posílila ostrahu hranic s Ruskem. Nad hraniční regiony k cvičným letům vyslalo bojové stroje ministerstvo obrany. V předsednictvu ukrajinského parlamentu podle médií čeká na projednání návrh vyhlásit ve třech východoukrajinských oblastech výjimečný stav.
Kyjev také vzrušilo tvrzení ukrajinského ministerstva obrany, že na Krymu po potyčce zastřelili Rusové neozbrojeného ukrajinského vojáka. Tuto informaci ale světové agentury nepotvrdily.
Ruský senátor Nikolaj Maksjuta poradil východoukrajinským povstalcům, aby před tlakem na připojení k Rusku dali nejprve přednost úsilí o federalizaci. Pokud se budou odtržení dožadovat už nyní, mohou se podle poslance dostat do ozbrojeného konfliktu s Kyjevem. "Nejdřív musí mít Doněcká oblast svůj vlastní status v rámci Ukrajiny. Pánové sedící v Kyjevě se hned tak nevzdají," konstatoval Maksjuta.
Poslední varování
Ředitel Střediska politické konjunktury Sergej Michejev podle agentury RIA Novosti varoval, že "pokusy umlčet nespokojence na východě Ukrajiny povedou k rozpadu země a ke katastrofě". Z Doněcka podle něj zaznělo poslední varování. Pokud se Kyjev odhodlá k silovému řešení, "Rusko nezůstane stranou," řekl Michejev.
Oblasti. kde vzbouřenci požadují odtržení od Ukrajiny.
Podle názoru poslance Vjačeslava Nikonova, člena nejužšího vedení kremelské strany Jednotné Rusko, je sice návrh Doněcké oblasti na referendum o sebeurčení v rozporu s ukrajinskou ústavou, vyjadřuje ale touhy většiny doněckých obyvatel. "Na Ukrajině nefunguje státní moc, a tak má lid právo rozhodovat o vlastním osudu," řekl Nikonov.
"Šance na politické řešení v Doněcké oblasti ještě jsou, ale není vyloučeno, že Rusko místnímu obyvatelstvu poskytne vojenskou pomoc," řekl Nikonov. "Rozhodnutí parlamentu, který zmocnil prezidenta Vladimira Putina použít vojenskou sílu, zůstává v platnosti," prohlásil.
Druhý den protestů v ukrajinském Doněcku:
