Lidovky.cz: Jak dlouho sledujete z místa dění na východě Ukrajiny?
V Doněcku jsem od minulého úterý. V pondělí, tedy 7. dubna, tu proruští separatisté vyhlásili svůj nezávislý státní útvar, onu takzvanou Doněckou lidovou republiku, což byla zpočátku jen jimi obsazená budova oblastní správy plus přilehlé okolí. V nejvypjatějších momentech bylo na místě jen několik tisíc lidí, což ukazuje, že to hnutí nemělo nijak širokou podporu – sám Doněck má asi milion obyvatel, dokonce několik milionů, mluvíme-li o celé aglomeraci. Dokládají to i poslední průzkumy veřejného mínění z počátku měsíce, podle nichž si nadpoloviční většina obyvatel připojení východních oblastí k Rusku nepřeje. Ve srovnání se statisícovými protesty v Kyjevě, nebo i s Krymem, jehož obyvatelé anexi skutečně podporovali, je to tedy velký rozdíl.
Lidovky.cz: Jak se situace během uplynulého týdne proměnila?
Radikalizovala se. Hlavně teď o víkendu, kdy se zjevně koordinovaní proruští vzbouřenci pokusili obsadit úřady v celkem asi deseti východoukrajinských městech, a mnohde se jim to také podařilo. Například v Charkově, kde se však nakonec dohodli s tamním starostou Gennadijem Kernesem, že opustí radnici, do níž v neděli pronikli, výměnou za vyjednání propuštění několika desítek zadržovaných aktivistů. Ovšem směrem na jih je to dramatičtější, nejvíc vře stotisícový Slavjansk, kde začala, slovy kyjevské vlády, ona „protiteroristická operace“ - zahájily ji zvláštní policejní jednotky, ale úřadující prezident Turčynov hovoří také o nasazení armády.
Zdravotník ošetřuje ukrajinského policistu, který byl zraněn při útoku proruských vzbouřenců na policejní stanici v obci Horlivka.
Ultimátum, jež vybízelo ke složení zbraní a opuštění obsazených budov výměnou za beztrestnost – tedy pro ty, kteří nestříleli na příslušníky ukrajinských ozbrojených sil -, vypršelo, ale situace se neuklidnila, naopak. Slavjansk hlásí už čtyři mrtvé, dva příslušníky ukrajinské rozvědky SBU a pravděpodobně dva civilisty, kteří zahynuli během pouliční přestřelky. A k Slavjansku se přidávají další města, vzbouřenci se zmocňují tamních úřadů, nebo se o to aspoň pokoušejí. To naznačuje, že jde o centrálně řízenou akci. Jestli z Ukrajiny, nebo z Ruska, toť otázka.
Obsazení policejní budovy v Kramatorsku:
Lidovky.cz: Podle Kyjeva rozněcují napětí na východě země ruští agenti, Moskva to však popírá. Máte v tomto ohledu konkrétní zprávy z místa?
Tomu, že tu působí ruští agenti, nasvědčují mimo jiné slova šéfa zpravodajské služby SBU Vitalije Nalyvajčenka, který oznámil, že v průběhu uplynulých dní tu zadrželi na dvacet důstojníků ruské tajné služby, kteří ty diverzní akce organizovali.
ČTĚTE TAKÉ: |
Lidovky.cz: Ultimátum vypršelo. Zahájil už Kyjev vojenskou operaci?
K žádnému zásahu zatím nedošlo. Případná operace bude vyžadovat delší čas, protože stažení armády a její rozmístění mají nějaký řád a trvají delší dobu. Navíc pořád ještě existuje jistá naděje na vyjednávání, přestože teď už velmi malá a každou hodinou se snižuje. A obávám se, že například ve Slavjansku už není. Jiná města, jako právě Doněck, zatím sledují, co se bude dít dál. Vojenský zásah by však pravděpodobně vyprovokoval Rusko k daleko větší podpoře separatistů, ať už přímé, nebo nepřímé. A to by konflikt ještě eskalovalo, posunulo na novou úroveň, v podstatě už na začátek občanské války na Ukrajině s výraznou přítomností sil cizího státu.
Oběti střelby nedaleko Slavjansku:
Lidovky.cz: Je Rusko na takový scénář připraveno?
Ozbrojený konflikt není vyloučený. Obě strany, teď mám na mysli ukrajinské ozbrojené síly a proruské separatisty, posilují své pozice, opevňují se. Vzbouřenci ve Slavjansku, ale i jinde, jsou ozbrojeni a hlásí, že mají dostatek vody a zásob, aby se udrželi několik dní. Až uplynou, pravděpodobně spoléhají na to, že jim přijde na pomoc ruská armáda, vzdálená pouhých několik desítek kilometrů. Samozřejmě, že Ukrajinci mají na hranicích také svá vojska, ale ta, ve svém současném stavu, nemohou ruským jednotkám čelit – ukrajinská armáda byla v posledních desetiletích podfinancovaná a zdecimovaná, těžko může dlouhodobě vzdorovat silné ruské armádě. Kyjev se snaží ukrajinské milice v pohraničí posilovat, ale ztěžují mu to proruští vzbouřenci, kteří doslova číhají na silnicích vedoucích na hranice a přesuny ukrajinské armády se snaží blokovat. V okolí Slavjansku se například zmocnili tří ukrajinských armádních vozidel, která převážela součásti raketových komplexů.
Satelitní snímky ruské armády rozmístěné u ukrajinských hranic.
Lidovky.cz: Troufnete si odhadnout, co se bude dít dál?
Situace bohužel nespěje k žádnému uklidnění. Naopak, stále se zhoršuje. Před několika dny sem přijel premiér Jaceňuk a dopustil se velké chyby, že se nesešel s vůdci separatistů. Ze strany Kyjeva tudíž není patrná žádná větší snaha vyjednávat, což nedává velkou naději na nenásilné řešení. Je-li třeba zabránit občanské válce, musí se jednat s kýmkoli, zcela určitě včetně těch povstalců. Obě strany se radikalizují a vzniká čím dál víc nebezpečných nedorozumění. Jak mohou na vypjatou situaci reagovat místní obyvatelé? Doposud byli spíše neutrální, přáli si hlavně, aby se život vrátil do normálních kolejí, aby se posilovala autonomie, prosazovala jazyková a sociální práva... Nicméně v současném napětí hrozí, že se budou radikalizovat i oni a přihlásí se k té či oné straně konfliktu. Žijí tu Ukrajinci i Rusové, plus další národnosti – ideální živná půda pro velký národnostní konflikt.
Lidovky.cz: Zmínil jste, že Jaceňuk odmítl jednat se zástupci separatistů. Je to důkaz sebevědomí kyjevské vlády navzdory tomu, že její pozice není příliš pevná?
Zdá se, že nad reálnými silovými akcemi zatím převažují silná slova. Musíme si ale uvědomit, že vláda nemá příliš na vybranou. O vyhlášení výjimečného stavu zatím podle všeho neuvažuje – Rada pro bezpečnost a obranu Ukrajiny správně upozornila na to, že není v moci Kyjeva, aby na východě výjimečný stav zavedl, respektive prosadil jeho dodržování. Navíc by to zpochybnilo i výsledky nadcházejících prezidentských voleb a jejich legitimitu. Výjimečný stav je krajní řešení, které by přišlo ke slovu v případě přímého vpádu sousedních vojsk. Zatím se to vláda snaží zvládnout jinak. Protiteroristickou operací ve Slavjansku testuje, jak zasáhnout, aniž by přitom příliš utrpělo civilní obyvatelstvo.
Tento přístup však poukazuje také na určitou naivitu ukrajinských představitelů – opírají se o Západ a až příliš počítají s jeho pomocí. Kyjev bezesporu má politickou podporu ze Západu, který tvrdí, že Ukrajina má právo, aby na svém vlastním území zavedla pořádek, a boj proti separatistům schvaluje. Jenže pokud se do konfliktu přímo zapojí Rusové, dá se pochybovat o tom, že nastoupí vojska Severoatlantické aliance a zasáhnou. Riskovalo by NATO ozbrojený konflikt s vojsky Ruské federace? Pravděpodobně ne. Kyjev se spoléhá na přátele ze Západu, ti však mohou nakonec couvnout a nechat Ukrajinu na holičkách.
Ilustrační foto - Válečný zpravodaj Martin Dorazín v Libyi
