Zkušeného osmdesátiletého alžírského diplomata by mohl nahradit například bývalý tuniský ministr zahraničí a obrany Kamál Murdžaní. Podle britských zdrojů se uvažuje také o bývalém australském premiérovi Kevinu Ruddovi, britském diplomatovi Michaelu Williamsovi, stejně jako o někdejším generálním tajemníkovi NATO Javieru Solanovi.
Brahímí o rezignaci hovoří už delší dobu a právě v pátek se má v New Yorku sejít s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem. Třináctého května pak má informovat Radu bezpečnosti OSN o své práci zmocněnce OSN a Ligy arabských států pro Sýrii. Očekává se, že právě při tomto newyorském pobytu oznámí, že se funkce vzdává.
Brahímímu se podařilo zorganizovat dvě kola mírových jednání mezi syrskou vládou a opozicí, avšak ani jedno nepřineslo výsledek. Hlavním problémem je právě Asad. Opozice jakoukoli dohodu podmiňovala tím, že nynější prezident nebude součástí žádné příští vlády. Vládní delegace naopak trvala na tom, že o tom, kdo Sýrii povede, se rozhodne ve volbách.
VÍCE ZDE: |
Damašek vypsal volbu prezidenta na 3. června a Asad už požádal o zápis mezi kandidáty. Brahímí stejně jako Pan Ki-mun upozornili, že pořádání voleb za současného konfliktu a v době, kdy jsou miliony lidí mimo domov, zpochybní platnost politického procesu a ještě více zkomplikuje politické řešení. V podobné situaci se funkce zprostředkovatele vzdal v roce 2012 i Brahímího předchůdce, někdejší generální tajemník OSN Kofi Annan. Stěžoval si na to, že Rada bezpečnosti není schopna zaujmout jednotný postoj, a ukončit tak násilí v Sýrii.
