Lidovky.cz

Proruští separatisté referendum neodloží, hlasování bude

Evropa

  12:58aktualizováno  17:02
KYJEV - Proruští radikálové na východě Ukrajiny odmítli středeční výzvu ruského prezidenta Vladimira Putina, aby odložili svá separatistická referenda. Hlasovat chtějí podle původního plánu v neděli 11. května.

Lidový gubernátor Doněcké lidové republiky Denis Pušilin (uprostřed v modré košili). foto: Reuters

Putin na jejich rozhodnutí zatím přímo nereagoval, nicméně zjevně na adresu Kyjeva poznamenal, že za ukrajinskou krizi může "nezodpovědná politika způsobující velké problémy".

Protiteroristická kampaň bude pokračovat

Na uspořádání referend o sebeurčení svých oblastí trvají separatisté v obou samozvaných "lidových republikách" v Doněcku a Luhansku. Ke změně názoru je nepřiměl ani Putin ani informace o zničení více než milionu hlasovacích lístků neznámými pachateli v Doněcku.

Radikály v odhodlání uskutečnit referenda spíše utvrdila vláda v Kyjevě, která odmítla zastavit operaci vedenou na východě země proti ozbrojeným vzbouřencům. Tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubyj prohlásil, že nynější "protiteroristická" kampaň bude pokračovat bez ohledu na to, jaké rozhodnutí povstalci ohledně svých referend učiní.

Ruská armáda mezitím spustila rozsáhlé manévry se zapojením všech druhů vojsk, včetně sil jaderného odstrašení. Test mezikontinentálních balistických raket schopných nést jaderné hlavice, údajně úspěšný, sledoval osobně Putin. Podle médií cvičení simuluje rozsáhlý odvetný jaderný úder v reakci na útok nepřítele (VÍCE ČTĚTE ZDE).

Napětí mezi Ruskem a Západem

Ruští armádní činitelé ujišťují, že manévry nemají s nynější ukrajinskou krizí nic společného. Nicméně agentura AP poznamenala, že vzhledem k jejich otevřeně naznačenému charakteru nepochybně odrážejí nynější napětí mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině.

Putin ve středu vyvolal opatrnou naději na možný obrat v krizi. Nejenže doporučil separatistům odložit referenda, ale také oznámil, že ruští vojáci už byli staženi od ukrajinských hranic, a připustil smysluplnost předčasných voleb ukrajinského prezidenta, ovšem za určitých podmínek.

ČTĚTE TAKÉ:

Kyjev hned ve středu ale reagoval s nedůvěrou a odmítavě. Tvrzení, že ruští vojáci se už od Ukrajiny stáhli, týž den také zpochybnil šéf NATO Anders Fogh Rasmussen, který uvedl, že žádné známky odsunu vidět nejsou. Dnes toto stanovisko ve Varšavě zopakoval, když odmítl sarkastické doporučení ruského ministerstva zahraničí, aby si "ti, kdo nevidí, přečetli prohlášení Putina ze 7. května". "Já mám oči velmi dobré," odtušil po jednáních s polskými představiteli Rasmussen. Zároveň Poláky ujistil, že Polsko je jako člen NATO v bezpečí, stejně jako pobaltské státy, které bývaly sovětskými republikami a nyní patří k členům aliance.

Evropská unie dala prostřednictvím své mluvčí Maji Kocijančičové najevo, že hodlá bedlivě sledovat, zda slova ruského prezidenta budou také následovat činy. Informované unijní zdroje zároveň tvrdí, že ministři zahraničí zemí Evropské unie v pondělí v Bruselu schválí rozšíření právního zdůvodnění evropských cílených sankcí vyvolaných ruskou okupací Krymu - tento krok má Bruselu umožnit uplatnit sankce nejen proti fyzickým osobám, ale rovněž proti právnickým subjektům (VÍCE ČTĚTE ZDE).

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.