O hlasy euroskeptiků a nacionalistů se prý ucházet nebude, stojí naopak o podporu "sil pokroku a demokracie".
Někdejší šéf eurozóny Juncker patří mezi pětici lídrů, které proevropské strany před volbami voličům nabídly jako kandidáty do čela komise. Juncker připomněl, že při výběru nového šéfa Evropské komise mají své slovo nejen voliči, ale také členské země EU a europarlament. Ten na základě návrhu zemí dohodnutého kvalifikovanou většinou o novém předsedovi komise hlasuje prostou většinou všech svých členů.
"Chci být předsedou komise, protože je naprosto jasné, že EPP tyto volby vyhrála," zdůraznil před novináři Juncker. Jednoznačně odmítl, že by mohl případně ustoupit jinému kandidátovi, kterého by jeho frakce nominovala.
Nehodlám klečet na kolenou
Juncker řekl, že je při vyjednávání nehodlá klečet na kolenou, je prý ale připraven činit kompromisy, protože koalici v europarlamentu by prý chtěl mít co nejširší. Výslovně kromě socialistů zmínil nejen liberální ALDE, ale také Zelené, se kterými prý má EPP mnohé postoje podobné.
Juncker zdůraznil, že potřebnou většinu zajistí a EPP nebude při výběru možné obejít. "Dobrá spolupráce bude nezbytná, nikdo by neměl přijít s jinou většinou," poznamenal.
Socialisté skončili druzí. Jejich předseda a současný předseda Evropského parlamentu Martin Schulz ale před novináři Junckerovu kandidaturu jednoznačně nepodpořil. Připomněl naopak, že EPP podle volebních odhadů ztratila přibližně 60 europoslaneckých křesel. "Jisté také je, že bez dohody s S&D není většina možná," podotkl.
Lídři frakcí se podle něj teprve musí sejít a s ohledem na výsledky voleb rozhodnout, kdo se většinu pokusí sestavit. "Je příliš brzy říkat, kdo podpoří koho. Jsme připraveni vyjednávat," poznamenal Schulz s tím, že potřebnou majoritu je potřeba stavět na základě programových priorit.
Lídr a kandidát liberální ALDE a její vlastní kandidát do čela komise Guy Verhofstadt míní, že EPP a S&D společně ztratily 70 až 80 křesel a nemají tedy "stabilní většinu", přesto prý má EPP právo na první pokus ji nalézt.
Chci být předsedou Evropské komise, potvrdil nominaci Juncker
Stabilní je ale podle něj většina s více než 400 z celkem 751 křesel v europarlamentu. Proto belgický politik míní, že je potřeba jednat se třetí největší frakcí, tedy právě s ALDE. A podobná dohoda tak bude možná především na obsahu a programu nové komise. "Budeme se podílet na stabilní většině, jen pokud bude program komise jiný než v posledních pěti letech," řekl. ALDE prý nepodpoří většinu, která by pokračovala v programu nynější komise José Barrosa či počítala s novým zadlužováním.
Kandidátka Zelených do čela komise Ska Kellerová novinářům řekla, že jednání se její frakce nevyhýbá, podpořila by však jen takového šéfa komise, který by kromě jiného ukončil jednání o obchodní a investiční smlouvě s USA známé jako TTIP. Její uzavření Juncker v minulosti několikrát podpořil. Kandidát levicové GUE/NGL Alexis Tsipras z Řecka odmítl, že by kandidát EPP mohl s podporou této frakce počítat. Jeho uskupení totiž odmítá pokračování úsporné politiky.
Jednoznačně se proti Junckerovi v čele komise už před novináři přímo v Evropském parlamentu vyjádřil zástupce Evropských konzervativců a reformistů Struan Stevenson. Šéf britské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage ve vystoupení přenášeném novinářům do budovy Evropského parlamentu poznamenal, že frakce Evropa svobody a demokracie (EFD) se bude pokoušet zablokovat nástup "nepříčetného eurofederalisty" do čela komise. Podle Farage je však více než to, co se po volbách stane v Bruselu, důležité, co se stane s domácí politikou především v těch členských zemích, kde získaly nacionalistické a euroskeptické strany.
