Lidovky.cz

Evropané si pochutnávají na krevetách od thajských otrokářů

Svět

  6:00
Jíte rádi krevety? Pak je možné, že podporujete brutální otrokáře. Na prvopočátku cesty korýšů na talíř totiž stojí nucená práce tisíců asijských dělníků, kteří u břehů Thajska každodenně čelí nelidskému zacházení - poté, co byli prodáni jako kusy dobytka. Jejich trýznitelé pak pomáhají zásobovat nadnárodní obchodní řetězce jako Tesco, Walmart či Carrefour, vypátral list The Guardian.

Odkud pocházejí tyto krevety? Jestli z Thajska, dejte si pozor. "Pokud kupujete krevety z Thajska, kupujete produkt otrocké práce," říká Aidan McQuade, ředitel organizace Anti-Slavery International. foto: Shutterstock

"Myslel jsem, že zemřu. Drželi mě v řetězech, nestarali se o mě, nedali mi žádné jídlo... Prodali nás jako zvířata, ale my nejsme zvířata - jsme lidské bytosti," vylíčil Guardianu Kambodžan Vuthy.

"Viděl jsem přibližně 18 nebo 20 lidí, které přímo přede mnou zabili."

"Zacházeli s námi jako se zvířaty."

Cena lidského života

Vuthy je jedním ze zotročených dělníků, jejichž svědectví Guardian získal během svého půlročního vyšetřování obchodu s krevetami. Britský list odhalil, že největší světový producent krevet, thajská společnost Charoen Pokphand (CP) Foods, dává korýšům na svých farmách krmivo odkoupené od dodavatelů, kteří vlastní a provozují rybářské lodě se zotročenou posádkou. Produkty CP Foods pak končí na pultech světových nákupních řetězců - a na talířích jejich zákazníků.

Dvacetihodinová pracovní doba, amfetaminy podporující výkonnost, bití, mučení a drakonické tresty včetně exemplárních poprav. Tak popisují ti, kterým se z područí otrokářů podařilo uniknout, svůj předchozí život. Guardian hovořil s patnácti pracovními migranty původem z Barmy a Kambodže, kteří obětovali své úspory na mzdu zprostředkovateli. Ten jim měl zajistit práci v thajských továrnách či na tamních staveništích. Místo toho je prodal kapitánům otrokářských lodí. Cena za lidský život? V přepočtu necelých 10 tisíc korun.

"Pracovali jsme tvrdě, ale stejně nás bili. Všichni Barmánci, i na jiných lodích, byli otroci. Bylo nás tolik, že nás nešlo spočítat," vzpomíná jeden z uprchlíků. Jiný řekl, že před jeho očima bylo zabito dvacet lidí, mnohdy velmi brutálním způsobem - jedna z obětí byla například rozčtvrcena zaživa.

Z rukou otroků na stůl

Princip dodavatelského řetězce je děsivě prostý. Otrokářské lodě naloví v mezinárodních vodách přilehlých k teritoriu Thajska velké množství ryb, které předají do továren. Ty pak živočichy rozemelou na krmivo, jež dodávají farmám na krevety. Od thajských břehů následně korýši putují k mezinárodním odběratelům. A od nich přímo na stůl konzumentů.

Thajsko je největším světovým vývozcem krevet: každý rok opustí jeho hranice na 500 tisíc tun těchto živočichů. Téměř desetina tohoto množství pochází z farem CP Foods, jehož přímými obchodními partnery jsou globální společnosti Walmart, Tesco, Carrefour, Costco, upozorňuje Guardian. Koncový zákazník vypátrá přesný původ jídla na svém talíři jen stěží. Obezřetnost je každopádně namístě. "Pokud kupujete krevety z Thajska, kupujete produkt otrocké práce," poznamenává lakonicky Aidan McQuade, ředitel organizace Anti-Slavery International.

CP Foods se navíc tím, že jeho činnost je přinejmenším problematická, netají. "To, co se děje, neobhajujeme. Není pochyb o tom, že značnou část tohoto problému vytvořily obchodní zájmy," přiznal ředitel britské pobočky CP Foods Bob Miller.

Vyjádření poskytly i výše zmíněné obchodní řetězce. "V této problematice se aktivně angažujeme a přesvědčujeme akcionáře, aby pomohli vymýtit obchod s lidmi v Thajsku," uvedl Wallmart. "Otroctví vnímáme jako naprosto nepřijatelné. spolupracujeme s CP Foods na tom, abychom zajistili dodavatelský řetězec bez využití otrocké práce," doplnil britský mluvčí Tesca.

A CO KREVETY V ČESKU?

  • "Vyjádření britského Tesca samozřejmě platí i pro nás. Je absolutně nepřijatelné, abychom u jakéhokoli z našich dodavatelů akceptovali otrockou práci," sdělila serveru Lidovky.cz mluvčí Tesca v ČR Jitka Plchová.  
  • Plchová však rovněž ujišťuje, že české Tesco není odběratelem firmy CP Foods. Podle Plchové nakupuje čerstvé krevety od norské společnosti Marine Harvest, zatímco mraženými produkty jej zásobují firmy Abramczyk SP. Z.o.o., BIDVEST CZECH REPUBLIC S.R.O., Solea International a Kimbex s.r.o.

Země otroctví zaslíbená

Otroctví postavily mimo zákon všechny státy světa. Navzdory tomu žije na naší planetě přibližně 21 milionů otroků, uvádí International Labour Organisation (ILO). V Thajsku představuje obchod s lidmi mimořádně vážný problém, počet otroků na jeho území je dnes odhadován na půl milionu (více viz Global Slavery Index). Podle thajské vlády pracuje v rybářském průmyslu přibližně 300 tisíc lidí, z toho 90 procent tvoří právě vůči otrokářům zranitelní pracovní migranti.

Bangkok proklamuje, že proti otroctví tvrdě zasahuje. "Thajsko se zavázalo bojovat proti obchodu s lidmi," ujistil Guardian thajský velvyslanec ve Washingtonu Vijavat Isarabhagdí. Vysoce postavený thajský vyšetřovatel však listu pod podmínkou anonymity přiznal, že realita je jiná. "Thajské úřady by se mohly zbavit zprostředkovatelů a zajistit (legální) práci. Ale vláda to udělat nechce. Dokud budou majitelé (lodí) záviset na zprostředkovatelích, nikoli na vládě, ten problém nikdy nezmizí," soudí.

Jako KDLR nebo Írán

Lidsko-právní aktivisté jeho názor sdílejí. Upozorňují totiž, že thajská ekonomika je na vývozu mořských produktů závislá. Toto průmyslové odvětví je však pro změnu závislé na otrocké práci, bez níž mu hrozí kolaps. Toho se Thajsko obává. A proto raději nejedná.

Co se mezinárodního společenství týče, rychle tím ztrácí sympatie. V uplynulých čtyřech letech vyslechlo Thajsko četné výčitky, že otroctví není schopné čelit, natož ho vymýtit. Spojené státy nyní zemi pohrozily umístěním na nelichotivé příčce tzv. černé listiny obchodu s lidmi - žebříčku o 188 místech, který hodnotí národy světa podle toho, jak účinně bojují proti otrokářství. To by Thajsko, kde se stěží před měsícem chopila moci vojenská junta, postavilo na roveň Severní Koreji či Íránu.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.