Ukrajinská armáda uspěla v boji o Doněck, Luhansku hrozí katastrofa

Mezinárodní letiště je uzavřeno, veřejná městská doprava ale částečně funguje. Podle očitých svědků jsou doněcké ulice liduprázdné a obchody zavřené. Vylidněné jsou celé bloky činžovních domů. Město podle odhadů doněcké radnice už kvůli bojům opustila pětina ze zhruba milionu obyvatel.

Podle armádního mluvčího Oleksije Dmytraškovského je bezprostředním cílem armády obsadit Marjinku jako výchozí bod k dalšímu postupu. Strategicky významné je podle něj osvobození čtvrti Jasynuvata, kde je významný železniční uzel. Povstalci tak ztratili důležité spojení, jímž do města proudily posily a zbraně. Podle informací obyvatel čtvrti tam ale povstalci své pozice stále drží.

Podle západních zpravodajů přítomných na místě se v úterý z Marjinky ozývaly silné exploze a kulometné dávky. V noci podle agentury AFP armáda ostřelovala z granátometů městské centrum a vyřadila z boje osm separatistů. Marjinka je bez proudu, šrapnely poškodily místní transformační stanici.

Podle armádního mluvčího Andrije Lysenka není cílem rozpoutat v Doněcku velkou bitvu. Armáda se spíš snaží odříznout povstalce od zásob a posil, což platí nejen o velkých městech Doněcku a Luhansku, ale i o pohraničních oblastech.

Ochromený Luhansk

Východoukrajinský Luhansk se v důsledku bojových operací ukrajinské armády a proruských separatistů ocitl v katastrofální situaci, bijí dnes na poplach ukrajinská média. Téměř půlmilionové město opustila polovina obyvatel, v nelidských podmínkách v Luhansku zůstaly nemajetné rodiny a důchodci, kteří nemají peníze na cestu do bezpečí. V Luhansku neteče pitná voda, nefunguje dodávka elektřiny, nejezdí veřejná doprava, vypadla telefonní síť a přerušilo se internetové spojení.

Město je ve stavu humanitární, ale i ekologické katastrofy, napsal zpravodajský server Cenzor. Kvůli žalostnému stavu komunálních služeb, ochromených ostřelováním i nedostatkem paliva, se z města nevyvážejí odpadky. V důsledku vysokých letních teplot se ve městě šíří zápach a hrozí epidemie.

Obytné čtvrti Luhanska jsou bez vody a bez proudu už zhruba týden. Telefonní a internetové spojení nefunguje nejen v centru města, ale ani v jeho širším okolí. Místní vodárna přestala v důsledku bojových operací upravovat vodu a dodávky pitné vody se zastavily. Prakticky nepřetržité ostřelování města způsobilo škody na městském majetku v takové míře, že se zajišťování životních funkcí Luhanska zastavilo, píše Cenzor.

Největším problémem je podle městských úřadů výpadek v dodávkách elektřiny. Jejich obnova závisí na zakoupení a dovezení náhradních dílů, což je ale vzhledem k bojovým operacím nemožné.

"Lidé se stali rukojmími války. Jsou nuceni žít v podmínkách ozbrojené konfrontace, bez spojení se světem. Z obchodů, které ještě fungují, mizí každým dnem zbytky zásob. Zvlášť citelný je nedostatek léků, otevřeno je pouze několik lékáren," uvedl ukrajinský server.

Proruští rebelové během bojů ve východoukrajinském Luhansku.

Při palbě z raketometů a granátometů byly vážně poškozeny tři polikliniky a čtyři luhanské nemocnice. Hospitalizováno je v nich i mnoho lidí, kteří byli zraněni při ostřelování města, uvádí Cenzor.

Ukrajinská vláda vydala prohlášení, v němž vyzvala civilní obyvatelstvo, aby vyklidilo oblasti kontrolované povstalci. "Civilisté by měli opustit oblasti ovládané teroristy," uvedl v pondělí armádní mluvčí Andrij Lysenko.

Podle ukrajinských novinářů ale mnozí Ukrajinci nemají na faktickou evakuaci v přeplněných a často i předražených vlacích a autobusech dost prostředků. V Luhansku i v dalších městech tak zůstávají sociálně slabí Ukrajinci, důchodci a rodiny s dětmi.

Separatisté ostřelovali vracející se vojáky

Proruští povstalci dnes ráno zahájili palbu na skupinu téměř dvou set neozbrojených ukrajinských vojáků a pohraničníků, kteří se vraceli z ruské strany hranic. Oznámilo to v Kyjevě velení ukrajinské armády. Dvě jednotky příslušníků ukrajinských ozbrojených složek překročily v noci na pondělí hranici v kritické situaci, když jim v přestřelce se separatisty údajně došla munice. Dnes se vojáci a pohraničníci vydali na cestu zpět.

Přestože 195 mužů překročilo hranici na Ukrajinu beze zbraně, stali se dnes ráno terčem ostřelování vedeného z povstaleckých pozic, oznámil armádní mluvčí Andrij Lysenko. Informaci o případných obětech zatím nemá k dispozici.

Podle pondělních zpráv ruských médií vojáci a pohraničníci na ruskou stranu hranic přeběhli a požádali tam o azyl. Skutečnost, že se velká většina z nich hned následující den vrátila na Ukrajinu, ale ruskou verzi incidentu nepotvrzuje.

Kyjev tvrdí, že jednotka kryla palbou jiný ukrajinský oddíl, který se snažil probít z povstaleckého obklíčení. Když vojákům došly náboje, přešli přes hraniční přechod do Ruska, kde byli krátce internováni.

Ruská agentura ITAR-TASS dnes zveřejnila rozhovor s jedním z ukrajinských vojáků, kteří se dnes na Ukrajinu vrátili. Nejmenovaný vojín, s nímž prý zpravodaj ruské agentury hovořil telefonicky, si pochvaloval podmínky na ruské straně hranic a tvrdě kritizoval zacházení, jemuž jsou údajně navrátilci vystaveni na Ukrajině.

Agenti ukrajinské tajné služby a radikálové z organizace Pravý sektor je údajně desítky hodin vyslýchají a vyhrožují násilím na jejich rodinách. "Závidím vojákům, kteří se dostali do zajetí povstalců," citovala ukrajinského vojáka ruská agentura.

STOVKY TISÍC UPRCHLÍKŮ Kvůli bojovým operacím na východě Ukrajiny se letos do Ruska uchýlilo kolem 730 000 ukrajinských uprchlíků, oznámil v úterý Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).  "Nejsou to žádní turisté," komentoval statistiku evropský ředitel UNHCR Vincent Cochetel. Údaje jsou podle něj důvěryhodné. Lidé z Ukrajiny prchají kvůli bojům mezi armádou a proruskými povstalci na východě země. Turistický ruch, běžný v tomto období, UNHCR do své zprávy nezapočítala, uvedl Cochetel. Takzvaných vnitřních uprchlíků, tedy osob, které válka vyhnala do jiných ukrajinských regionů, je podle UNHCR 117 000. Každý den své obydlí kvůli válce opouští 1200 lidí. Počet vnitřních uprchlíků podle Cochetela může ve skutečnosti být větší, protože řada lidí změnu pobytu nenahlásila, mimo jiné z obavy před povoláním do ukrajinské armády. Obyvatelé ukrajinského Slavjansku čekají na autobus ve snaze uprchnout z města. Ruské úřady o přiznání statusu azylanta požádalo 168 700 lidí, uvádí zpráva UNHCR. Podle ruských médií provizorní tábory pro ukrajinské uprchlíky vyrostly nejen v oblastech při hranicích s Ukrajinou. Programy na pomoc prchajícím Ukrajincům přijaly už oblasti a republiky v ruském vnitrozemí. Podle ukrajinských i ruských médií počty uprchlíků z Luhanské a Doněcké oblasti rychle rostou. Sama ukrajinská vláda v minulých dnech vyzvala obyvatele měst ovládaných separatisty, aby svá obydlí opustili. Kyjev se tak chce vyhnout civilním obětem během nynější ofenzívy, jejímž cílem je vytlačit povstalce hlavně z velkých měst Doněcka a Luhanska.