"Hlavní správa vyšetřování získala při prověřování bojových prostředků použitých v Doněcké a Luhanské oblasti nezvratné důkazy o tom, že ukrajinská armáda použila proti civilnímu obyvatelstvu zakázané zbraně," uvedl mluvčí ruského Vyšetřovacího výboru Vladimir Markin.
Podle soudní chemické expertízy byly v půdních vzorcích získaných v obci Semenivka a ve městě Slavjansk v Doněcké oblasti zjištěny stopy zplodin hoření zápalné směsi, která slouží jako náplň min a leteckých pum. "Jde fakticky o smrtonosnější variantu nábojů, které se dříve plnily bílým fosforem," řekl Markin. Osoby zasažené touto směsí jsou podle něj vystaveny psychickému šoku, nevýslovnému utrpení a mučivé smrti. Použití této zbraně zakazuje řada mezinárodní smluv včetně Ženevské konvence o ochraně civilního obyvatelstva v době války z roku 1949, uvedl mluvčí. |
Ruští vyšetřovatelé prý nyní zjišťují konkrétní odpovědnost ukrajinských vojenských velitelů. Podle norem ruského práva i mezinárodních právních norem prý budou pohnáni k odpovědnosti.
Rusko obvinilo Kyjev z používání fosforových bomb nejednou, o "nezvratných důkazech" ale Moskva hovoří poprvé. Ukrajinská armáda obvinění důrazně odmítá jako nesmyslná a vymyšlená. Z nasazení zakázaných zbraní Rusko v roce 2008 vinilo i gruzínskou armádu během válečného konfliktu s ruskými jednotkami v Jižní Osetii.
Rusko v úterý svolalo v New Yorku mimořádnou schůzi Rady bezpečnosti OSN, která byla věnována humanitární situaci na východě Ukrajiny. "Je to skutečná válka," prohlásil ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin. "Přes mezinárodní ujednání pokračuje Kyjev ve svém vojenském tažení. Ostřelovány jsou rezidenční čtvrti, používány jsou dokonce kazetové bomby," dodal ruský zástupce.
Chystá Rusko vpád na Ukrajinu?
Podle některých západních komentářů Rusko připravuje půdu pro intervenci na Ukrajinu, která by měla být odůvodněna katastrofální humanitární krizí. Ruská armáda na západní hranici soustředila jednotky o síle 20 000 mužů a hrozí nebezpečí, že je vyšle na Ukrajinu pod záminkou humanitární nebo mírové mise, uvedla ve středečním prohlášení mluvčí NATO Oana Lungescuová.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Nehodláme hádat, co má Rusko v úmyslu. Vidíme ale, co Rusko skutečně dělá, a to nás velmi znepokojuje,“ řekla Lungescuová. Podle dřívějších informací NATO, zveřejněných v červenci, udržovala ruská armáda v pohraničních oblastech kolem 10 000 až 12 000 mužů. Ukrajinské údaje hovořily až o čtyřnásobku.
"Posilování ruské armády situaci vyostřuje a podkopává snahy o nalezení diplomatické cesty k řešení krize. Situace je nebezpečná," varovala mluvčí NATO. V prohlášení dodala, že Moskva může ukrajinský konflikt "využít jako záminku k zahájení humanitární nebo mírové mise" a vpádu vojsk na ukrajinský Donbas.
Ruská armáda u hranic s Ukrajinou na satelitních snímcích z května.
Na možné ruské plány ve středu ve Varšavě upozornil i polský premiér Donald Tusk. "Máme důvod mít podezření - a informace získané v posledních hodinách to potvrzují - že riziko přímé intervence (ruské armády na Ukrajinu) je nyní rozhodně vyšší, než tomu bylo před několika dny," prohlásil předseda polské vlády.
Jeho slova podpořil i šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski, podle něhož Rusko může v nejbližší době vtrhnout na Ukrajinu pod záminkou vyslání takzvaných mírových sil. "Rusko posiluje svou bojeschopnost na hranici s Ukrajinou, má tam už přes deset praporů a značné množství bojové techniky. Takové věci se dělají buď s cílem politického nátlaku, nebo v přípravě na intervenci," řekl polský ministr.
ŠOJGU NA INSPEKCI
|
