Porošenko obvinil Rusko z přímé agrese. Chráníme své zájmy, kontruje Lavrov

"Sousední stát zahájil přímou a otevřenou agresi proti Ukrajině. To radikálně změnilo situaci v zóně konfliktu," prohlásil Porošenko v projevu na vojenské akademii v Kyjevě a oznámil, že po nezdarech z posledního týdne provede změny ve vedení ukrajinské armády.

Další vojenský neúspěch zaznamenaly ukrajinské síly i v pondělí, když se po bojích o luhanské letiště nakonec musely stáhnout. Ukrajinská armáda přitom tvrdí, že proti ní stáli profesionální ruští dělostřelci či dokonce ruský tankový prapor.

NATO: Rusko nás pokládá za protivníka

Moskva však dál odmítá, že by separatisty jakkoli přímo podporovala a šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ujistil, že Rusko nebude na Ukrajině vojensky intervenovat.

Lavrov také vyzval ukrajinskou armádu, aby se stáhla z pozic, z nichž její vojáci mohou ostřelovat civilní cíle. Prezident Vladimir Putin se pak pohoršoval nad tím, že ukrajinské síly útočí "přímo na obydlené čtvrti" a "bohužel mnohé země, včetně evropských, si toho raději nevšímají".

Na aktuální vývoj reaguje i NATO. Zatímco Lavrov podle agentury ITAR-TASS označil za "naprosto provokativní" plány NATO na rozšiřování aliance na východ, generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen potvrdil, že aliance by měla tento týden na svém summitu ve Walesu rozhodnout o zřízení několikatisícové vojenské síly, která bude v několika málo dnech schopna reagovat na ohrožení členské země NATO. "Čelíme realitě, že nás Rusko pokládá za protivníka a této situaci se přizpůsobíme," prohlásil při té příležitosti Rasmussen (více ZDE).

Proruský separatista s puškou.

V běloruském Minsku mezitím mají pokračovat snahy o politické urovnání ukrajinského konfliktu. Zástupci východoukrajinských samozvaných republik předeslali, že jsou ochotni přistoupit na zachování územní celistvosti současné Ukrajiny, pokud Kyjev mimo jiné uzná jejich zvláštní status, stejně jako zvláštní postavení ruštiny, ukončí "protiteroristickou operaci" Kyjeva, uspořádá svobodné volby v regionu či propustí vzbouřenecké bojovníky a "politické vězně".

Vyvodíme důsledky, hrozí Lavrov

Ministr Lavrov se vyjádřil i k sankční politice Západu: summit Evropské unie o víkendu uložil Evropské komisi, aby připravila návrh zpřísnění sankcí uplatňovaných proti Rusku kvůli jeho postoji k Ukrajině. Jakékoli nové sankce Evropské unie a Spojených států proti Rusku by podle ministra Rusko jen přinutily, aby si chránilo svou ekonomiku, občany a obchod.

V případě zavedení nových protiruských sankcí bude Moskva především chránit své vlastní zájmy, tedy své hospodářství, sociální sféru a obchod, a "zároveň vyvodí důsledky z kroků svých partnerů", varoval Lavrov.

Ministr podle Reuters bagatelizoval vyloučení Ruska ze skupiny největších ekonomik světa (G8) po březnové ruské anexi ukrajinského Krymu. Tato platforma podle Lavrova beztak ztratila velkou část svého významu po vytvoření širšího fóra G20.

Ostře Lavrov kritizoval plány NATO na další východní rozšiřování aliance. "My konzistentně provádíme naši strategickou iniciativu předloženou ruským prezidentem - vytvořit hospodářský, humanitární a bezpečnostní prostor od Lisabonu po Vladivostok," řekl Lavrov na setkání se studenty a profesory Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů.

"Je to mnoho témat souvisejících s konfrontací mezi různými částmi Evropy a různými částmi Eurasie a provokativními plány NATO ve prospěch východního rozšíření a vojenské přítomnosti aliance v blízkosti ruských hranic," citovala Lavrova agentura ITAR-TASS.

"Je nezbytné přestat s tvrzeními, že bezpečnost lze zajistit jen uvnitř aliance, a pokud nejste členem, jste vystaveni rizikům a zkouškám," zdůraznil šéf ruské diplomacie. Vyzval přitom členy NATO, aby překonali stereotypy studené války a hledali "shody a vyváženost zájmů". "Když se každý bude cítit bezpečně, možná bude snadné vyřešit mnohé problémy, které dnes vedou ke krvavým střetům," řekl Lavrov.