Když se Muhammad VI. po smrti svého otce Hassana II. ujímal trůnu, neměla přitom země na severozápadním cípu Afriky vůbec dobré vyhlídky – v diplomacii sice platila za významného regionálního hráče, ekonomika ale byla silně závislá na zemědělství, chyběl jí silný soukromý sektor a vláda se potýkala s opatřeními, k nimž ji nutil Mezinárodní měnový fond.
ČTĚTE TAKÉ: |
Zemi mění miliardy
O 15 let později se situace dramaticky změnila. Maroko, které leží na křižovatce mezi dvěma kontinenty, agresivně využilo své geografické výhody a stalo se potenciálním byznysovým a finančním centrem kontinentu a branou do západní Afriky, napsal časopis Forbes. V době, kdy evropské země bojovaly s ekonomickou krizí, se navíc ekonomický růst království pohyboval stále mezi dvěma a pěti procenty.
Do Maroka přitekly v posledních letech miliardy eur přímých investic: z Tangeru se stal jeden z největších přístavů kontinentu, v roce 2012 přineslo zemi tisíce pracovních míst konsorcium Renault Nissan a letos otevře továrnu u Casablanky za miliardu dolarů kanadský výrobce letadel Bombardier. Pozadu nezůstalo ani budování infrastruktury: zatímco v roce 1999 mohli řidiči využít jen 100 kilometrů dálnic, letos už jich má Maroko 2500. Za dva roky se také zásadně zrychlí spojení mezi Tangerem a Casablankou, kde začnou jezdit rychlovlaky.
Rabat
Asi největší proměna ale v příštích letech čeká hlavní město Rabat. Jak informoval list Jeune Afrique, chce z něj marocký král během pěti let vytvořit jednu z mezinárodních kulturních metropolí. Projekt nazvaný „Rabat, město světla“ přijde na 835 milionů eur, částku zaplatí ministerstvo kultury spolu s Fondy Hassana II. pro ekonomický a sociální rozvoj.
Už koncem září se otevře nové muzeum moderního umění, vůbec první instituce tohoto druhu v Maroku. Podle návrhu slavné irácko-britské architektky Zahy Hadidové se chystají Maročané postavit divadlo pro 2000 diváků a vyrůst by mělo i nové archeologické muzeum, kde bude k vidění mimo jiné kostra nejstaršího dosud nalezeného dinosaura.
Využít ruské embargo
Maroko se dlouhodobě snaží zařadit mezi africké ekonomické velmoci a zaujmout třetí místo za Nigérií a Jihoafrickou republikou – v loňském roce se v africkém žebříčku umístilo na šestém místě. Dosáhnout toho chce především díky rostoucímu exportu a větším investicím na africkém kontinentu. Země se tak snaží vymanit ze závislosti na evropském trhu a svých tradičních obchodních partnerech Francii a Španělsku.
Novou příležitostí pro marocké vývozce je ruské embargo na dovoz potravin ze zemí EU. „Embargo se týká masa, drůbeže, sýrů, olivového oleje, ovoce, zeleniny... Nemáme kapacity na to, abychom uspokojili vše. Soustředíme se na ovoce a zeleninu,“ vysvětlil Hassan Sentísí, šéf Asociace marockých exportérů.
K TÉMATU: |
V půlce září se na toto téma uskuteční v Rabatu rusko-marocký summit, kde se setkají přední podnikatelé a politici. Cílem Maročanů je využít současné situace k tomu, aby ztrojnásobili své zemědělské vývozy. V říjnu se pak do Moskvy dokonce vypraví i král Muhammad VI., aby posílil vzájemné vazby. Pozván je také do Prahy, kde se podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka objeví v listopadu.
