Sankce nově postihly ruské energetické koncerny Rosněfť, Transněfť a Gazprom Něfť či trojici velkých zbrojních firem: zbrojovku Uralvagonzavod, výrobce vrtulníků Oboronprom či leteckého výrobce United Aircraft Corporation, který produkuje například stíhací letadla.
Omezují totiž přístup těchto ruských společností k evropskému financování. Nebudou si moci například brát půjčky, obchodovat s dluhopisy nebo jinými cennými papíry se splatností nad 30 dnů či využívat investičních služeb.
Tvrdší opatření proti bankám
Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy už ve čtvrtek uvedl, že tvrdší opatření se týkají také pěti největších ruským státem vlastněných bank, které byly zmíněny už v letní první fázi hospodářských sankcí.
Nynější podoba sankcí totiž zpřísňuje hospodářská omezení, která unie spustila od srpna. Zákaz dodávek technických zařízení potřebných pro těžbu ropy v Arktidě, na širém moři či pro těžbu ropy z břidlic byl ale nyní rozšířen také o zákaz poskytování služeb a servisu pro taková zařízení.
ČTĚTE TAKÉ: |
Už od léta se nesmí z EU do Ruska vyvážet takzvané zboží dvojího užití, pokud je jeho koncovým příjemcem ruský vojenský sektor. Nyní bylo toto omezení rozšířeno tak, že pro devět konkrétních ruských firem, které mají zbrojní i civilní výrobu, nesmí výrobci z EU zboží dvojího užití nejen dodávat, ale ani jim pomáhat technicky a službami.
Nově sankciované osoby
Na seznamu nových osob se zmrazeným majetkem a zakázaným vstupem, který v pátek ráno EU zveřejnila ve svém věstníku, je dále například místopředseda ruské Státní dumy Igor Lebeděv či podnikatel Sergej Čemezov, který stojí v čele obří ruské strojírenské a zbrojní firmy Rostec. EU připomíná, že Čemezov je blízký spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina a oba spolu působili jako důstojníci sovětské tajné služby KGB v Drážďanech v tehdejším východním Německu.
Seznam fyzických a právnických osob s majetkem zmrazeným ať už kvůli ruské anexi Krymu nebo porušování ukrajinské suverenity na východě země, se tak rozrostl na 119 jednotlivců a 23 firem. EU také rozšířila právní základ svých sankcí tak, aby příště mohla zmrazením majetku a zákazem cest postihnout všechny fyzické i právnické osoby "provádějící transakce se separatistickými skupinami v oblasti Donbasu na Ukrajině".
Dlouhá jednání EU
Nový sankční balík Evropské unie začal platit po týdenním váhání, schválen byl už v pondělí v podobě, která byla výsledkem složitých jednání. Některé členské země, včetně ČR, totiž měly výhrady k původnímu návrhu Evropské komise. Námitky se však prý podařilo ve výsledné podobě sankcí zohlednit.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko uvítal unijní sankce proti Rusku jako výraz evropské solidarity s Ukrajinou: "Nikdy dříve jsem necítil takovou úroveň solidarity. Cítím se jako člen evropské rodiny," prohlásil.
ČTĚTE TAKÉ: |
Protiruská opatření vyhlásí také Bílý dům. Brusel sice bude nové sankce uplatňovat, Evropská komise a diplomatická služba EU ale mají začít pracovat na možných variantách jejich zmírnění nebo zrušení v závislosti na tom, jak se bude vyvíjet příměří na východě Ukrajiny.
Vývoj situace mají do konce měsíce posoudit velvyslanci unijních zemí a na základě tohoto zhodnocení pak budou členské země rozhodovat. Ke změně podoby sankcí bude potřeba souhlas všech 28 členských států EU.
