"Berlíňané v prosinci 1989 oblehli sídlo Stasi, protože se dozvěděli, že tajná policie začala odvážet archivní materiály a likvidovat je. Chtěli zabránit tomu, aby stopy po činnosti Stasi zmizely," řekla Hovestädtová. V polovině ledna 1990 se podařilo obyvatelům NDR berlínskou centrálu Stasi obsadit a zajistit tak i dokumenty tajné policie. Velké množství z nich ale bylo skartováno nebo ručně roztrháno.
"Se skartovanými materiály toho moc nenaděláme. Byly strojově rozřezány na tak malé kusy, že je není možné sestavit dohromady ani podle tiskových značek, které na nich zůstaly," přiznává Hovestädtová. "Je tu ale možnost rekonstruovat dokumenty, které pracovníci Stasi trhali ručně. A těch tady zůstalo asi 16 000 velkých poštovních pytlů," dodává.
ČTĚTE TAKÉ |
O rekonstrukci dokumentů už se pokusila i skupina odborníků z Bavorska. "Dávali je dohromady podle útržků textu i podle drobných zvlnění v místech, kde byl papír roztrhán. Pracují na tom od 90. let, zatím se jim podařilo poskládat dokumenty asi ze 400 pytlů," řekla Hovestädtová. Postup je ale příliš pomalý, a proto BStU chce skládání přenechat počítačům. "Bude třeba dokumenty naskenovat ve velkém rozlišení a pak počítač nechat, aby porovnával jejich okraje. Digitálnímu skládání mohou pomoct i otisky prstů, které na okrajích zůstaly," uvedla mluvčí úřadu.
Od digitální rekonstrukce materiálů si BStU slibuje nová odhalení o činnosti Stasi v době, kdy už uplynul téměř měsíc od pádu Berlínské zdi a kdy bylo jasné, že komunistický režim v NDR končí. "To, co tajná policie likvidovala, byly živé věci. Materiály, které měli na stolech, se kterými do poslední chvíle pracovali," vysvětluje Hovestädtová.
Z objemu roztrhaných dokumentů je podle Hovestädtové jasné, že pracovníci Stasi nutně potřebovali zničit velké množství dokumentů a neměli moc možností, jak to udělat. "Sídlo Stasi bylo obklíčené, skartovačky přetížené. A pálit materiály ve velkém množství je složité, papír totiž hoří relativně pomalu, pokud chcete zajistit, aby z něj opravdu nešlo nic vyčíst. Takže se tehdy uchýlili k nouzovému řešení, které nám ale nyní dává možnost podívat se jim pod ruce," řekla mluvčí BStU.
Rekonstrukce zničeného materiálu by mohla rozšířit archiv BStU, který už nyní má 111 kilometrů polic a čítá téměř 900 milionů listů záznamů. Kromě toho je v něm zhruba 1,7 milionu fotografií a přes 34.000 zvukových a obrazových nahrávek.
Velký objem archivních materiálů podle Hovestädtové dokládá, jak rozsáhlá byla činnost Stasi v NDR. "Na konci 80. let pracovalo pro Stasi 91 000 kmenových zaměstnanců a 180 000 neoficiálních spolupracovníků. Vychází to tak, že pro tajnou policii pracovala skoro dvě procenta populace země," řekla mluvčí BStU. "Východní Německo tak bylo zemí s mimořádným podílem špiclů. Jen pro srovnání, v Sovětském svazu připadal jeden agent nebo spolupracovník tajné policie na 500 obyvatel," dodala.
