Typický příběh mladého evropského džihádisty přinesl deník Spiegel. Devatenáctiletý Kreshnik B. nasedl v roce 2013 společně se šesti dalšími Němci na autobus z Frankfurtu do Istanbulu, odkud se dostal do Sýrie. Ačkoli se v dopisech sestře svěřoval, že je mu jedno, za jakou skupinu bude nakonec bojovat, extremistické organizace ho pro nezkušenost jedna po druhé odmítaly. Nakonec uspěl až u IS, který údajně nabírá kohokoli, kdo je ochotný se odpálit na zalidněném tržišti nebo posloužit jako živý štít.
Islamisté se na dobytých územích dopouštějí násilí na civilistech.
Kreshnik prošel výcvikem a účastnil se bojů, jeho nadšení obětovat se pro Alláha však dlouho netrvalo. V dopisech si čím dál tím častěji stěžoval na šikanu důstojníků, časté spory a nudné směny na stráži. Když za ním nakonec přišel velitel jednotky s rozkazem vydat se na sebevražednou misi, nepřipravený mladík se raději vrátil do Německa, kde stanul před soudem.
Džihádisté s diplomem
Podle studie vypracované německým ministerstvem vnitra zamířilo do konce června do Sýrie 378 Němců, z nichž dvě třetiny byli rodilí občané a polovina z nich měla jasný cíl připojit se k džihádu. Studie varuje, že nešlo o žádné outsidery. Více než stovka vlastnila univerzitní diplom, 43 univerzitu studovalo a 41 mělo maturitní zkoušku. Jako dva hlavní vlivy označili autoři přátele a internet, nepřišli však s žádným možným řešením situace.
K TÉMATU: |
Soudy s radikálními islamisty se v evropských zemích často táhnou déle než rok a němečtí prokurátoři nedávno varovali, že s rostoucími počty těchto případů mohou být jejich úřady brzy zahlceny. Problém s mnoha navrátilci spočívá také v tom, že většinou není jasné, co ve skutečnosti v Sýrii dělali. Podle výše zmíněné studie se jich zatím vrátilo 120 a jen něco málo přes 20 spolupracuje s úřady. Zbytek mlčí.
Ostatní muslimové
Kurdští běženci čekají na hranicích s Tureckem. Islamisté vyhnali za poslední měsíce z domovů statisíce lidí.
Ministerstvo vnitra svým nedávným rozhodnutím postavilo IS a jeho symboly mimo zákon. Za vystavování vlajky, šíření propagandistických videí nebo jiných symbolů hrozí nyní Němcům až dvouleté vězení. Vláda však stojí před nelehkým úkolem vymezit IS vůči jiným muslimským skupinám v zemi, které činy džihádistů mnohdy veřejně odsuzují. Například Aiman Mazyek, předseda německé Centrální muslimské rady, označil pro deník Bild IS za "teroristy, kteří zatahují islám do bláta nenávisti a žalu." Islám je podle něj mírumilovné náboženství a drtivá většina jeho vyznavačů extremisty odsuzuje.
ČTĚTE TAKÉ |
Právě kvůli citlivosti tohoto tématu v Německu, kde žije početná muslimská komunita, bylo opatření zavedeno až nyní. "Chtěli jsme si být jistí, že tím neurazíme náboženské cítění dalších muslimů," řekl německý ministr vnitra Thomas de Maiziére. Podle jeho slov vláda doufá, že opatření bude mít odstrašující účinek. Vedoucí německá politická strana CDU volá po ještě tvrdším postupu. "Jakékoli projevy sympatií vůči teroristickým organizacím je třeba kriminalizovat," prohlásil expert na domácí politiku z CDU Armin Schuster. "Takovým způsobem zasáhneme německé sympatizanty Islámského státu nejúčinněji."
Objevují se i hlasy, které žádají zbavit navrátilé džihádisty občanství. Místopředseda poslaneckého klubu CDU Thomas Strobl pro deník Welt prohlásil, že "v boji proti Islámskému státu musíme postupovat s co největší razancí a zajít až na samou hranici toho, co nám umožňují zákony."
Džihádisté v Evropě:Velká Británie uvažuje nad možností radikálům vstup do země zcela zakázat nebo je po návratu dlouhodobě sledovat. Starosta Londýna Boris Johnson dokonce ve vyjádření pro The Independent prohlásil, že každý navrátilec z Iráku nebo Sýrie by měl být okamžitě zatčen. Mezinárodní centrum pro studium radikalizace na King's College v Londýně navrhlo národní deradikalizační program, který by z islamistů udělal zdroj informací pro boj s extremistickými skupinami. Dánsko zavedlo na počátku září "rehabilitační" program pro islámské bojovníky dánského původu. Měl by jim pomáhat s opětovným začleněním do většinové společnosti skrze práci nebo vzdělání, zároveň má však také sloužit těm dánským bojovníkům, kteří chtějí Sýrii opustit, ale z nejrůznějších důvodů nemohou. Postup Dánska tak stojí v protikladu tvrdé britské linie. Podezřelých Dánů je odhadem asi stovka. Španělsko v současnosti schvaluje justiční reformy, které by umožnily kriminalizovat španělské občany bojující v řadách islamistů. Španělské ministerstvo vnitra eviduje asi 50 takových případů. V roce 2004 podnikli islámští radikálové bombový útok v Madridu, při kterém zemřelo 191 lidí. |
