IS propustil 46 tureckých občanů a tři Iráčany z řad diplomatů a zaměstnanců tureckého konzulátu v severoiráckém Mosulu v září. V zajetí je držel od června, tedy od bleskového obsazení města. Turecká média bez bližších podrobností uvedla, že Ankara za rukojmí nezaplatila žádné výkupné.
Tajná dohoda
S islamisty se ale Turecko tajně dohodlo, jak upozorňují The Times, na tom, že vydá desítky extremistů zadržovaných nejen v jeho vězeních, ale i v nemocnicích. Je mezi nimi i osm občanů ze zemí EU: jde o tři Francouze, dva Brity, dva Švédy a jednoho Belgičana. Z Evropanů Ankara propustila rovněž dva makedonské islamisty a jednoho švýcarského radikála.
    |
Podle dohody některé zajatce k výměně poskytli pod tureckým tlakem také umírnění syrští povstalci, kteří bojují proti vládě syrského prezidenta Bašára Asada i proti islamistům. Tito rebelové jsou závislí na dodávkách pomoci z Turecka.
Turecko teprve po osvobození rukojmích změnilo svůj dosud obezřetný přístup vůči IS, když parlament v Ankaře schválil možnost vojenské intervence Turecka na území Sýrie a Iráku právě proti islamistům. Také teprve po výměně zajatců turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který ji označil za vítězství turecké diplomacie, ostře zkritizoval IS, že svým násilím nereprezentuje mírotvornou linii skutečného islámu.
TURECKO A VÁLKA V SÝRII:Role Turecka v syrském konfliktu je klíčová, upozornil v nedávném rozhovoru pro Lidovky.cz bezpečnostní analytik Josef Kraus. „Ankara má se Sýrií vlastní plány a válka jí dává prostor, aby se je pokusila uskutečnit. Zaprvé tu máme mocenský rozměr: Turecko touží po pádu Asadova režimu, protože s ním dlouhodobě není zadobře,“ konstatoval. „Vzpomeňme si, že před několika dny propustil Islámský stát 49 tureckých rukojmích. Z dobré vůle a zadarmo? Stěží,“ dodal Kraus. |
