Chci být premiérem, oznámil vítězný Jaceňuk. A navrhl vlastní koalici

„Vítězná strana má v souladu s evropskou praxí právo zformovat koalici,“ řekl Jaceňuk, jehož strana je po sečtení téměř všech volebních hlasů s podílem 22,2 procenta těsně první. Premiér konstatoval, že jako šéf vítězné formace má „podle pravidel Evropské unie“ právo zachovat si úřad předsedy vlády.

„Strategickým partnerem“ zůstává pro Lidovou frontu Blok Petra Porošenka, který je podle předběžných výsledků na druhém místě. Jaceňuk hodlá přizvat do vlády také třetí Svépomoc, ale i další prozápadní strany, které se do sněmovny dostaly - Radikální stranu ukrajinského populisty Oleha Ljaška a stranu Vlast bývalé premiérky Julije Tymošenkové.

Kdo bude premiérem?

Koaliční scénář prezidenta Porošenka, který svůj návrh koaliční smlouvy už publikoval, s účastí Ljaškových radikálů a strany Tymošenkové výslovně nepočítal. Jaceňuk nepřímo prezidentův návrh koaliční smlouvy odmítl, když předložil program vlastní. „Je to jednoduchý text na dvě a půl stránky,“ prohlásil premiér a dodal, že nová proevropská koalice by mohla nést jméno Evropská Ukrajina.

Porošenkův blok ale trvá na tom, že právě tato strana se stane hlavní součástí vládní koalice. Šéf jejího volebního štábu Vitalij Kovalčuk na středeční tiskové konferenci v Kyjevě řekl, že frakce Bloku Petra Porošenka bude v příštím parlamentu nejpočetnější.

Dosavadní volební statistiky totiž nezahrnují výsledky z jednomandátových obvodů, kde se volilo většinovým systémem. Podle neúplných statistik má Porošenkův blok v těchto volebních obvodech zatím výrazně větší podporu než kandidáti Lidové fronty.

„Nezávisle na diskusích mezi členy budoucí koalice je zřejmé, že frakce Bloku Petra Porošenka bude v příštím parlamentu nejsilnější,“ řekl novinářům Kovalčuk.

Podle analytiků by mohl Porošenko v případě volebního vítězství uvažovat o kandidatuře dosavadního vicepremiéra Volodymyra Hrojsmana na úřad předsedy vlády. Hrojsman se jako ministr pro regionální rozvoj výrazně zapsal do jednání o široké autonomii Donbasu a jeho prestiž by mohla napomoci usmíření, uvedla agentura Reuters.

Hrojsman se rozpory mezi oběma návrhy koaliční smlouvy pokusil zmírnit prohlášením, že základem příštího vládního programu nebude přání politických stran, ale vůle ukrajinského národa.

Jaceňukův vs. Porošenkův návrh

Podstatou Jaceňukova návrhu koaliční smlouvy je podle agentury Unian závazek přijmout do konce roku 36 nových reformních zákonů. Přizvaní koaliční partneři by měli navrhnout své kandidáty do budoucího kabinetu do příštího pondělí. Budou-li lepší než lidé z Jaceňukovy Lidové fronty, premiér je prý podpoří. Vládu chce Jaceňuk sestavit do tří týdnů.

Podle návrhu ukrajinské koaliční smlouvy, který zveřejnil na svém webu Blok Petra Porošenka, by měl parlament do půli prosince vypracovat plán obnovy země pro příští léta. Do července příštího roku by pak měla spatřit světlo světa takzvaná rozpočtová deklarace, která stanoví základy budoucí přísné hospodářské a fiskální politiky.

Prezident Porošenko kontroluje průběh voleb:

Výdaje státního rozpočtu se mají snížit o čtvrtinu, mimo jiné i díky snížení počtu státních úředníků a orgánů státní moci. Veřejné finance se mají zvyšovat jen v případě, že vláda dokáže kompenzovat schodek v příjmové části rozpočtu. Větší pravomoci při kontrole finančních toků bude mít ukrajinský Nejvyšší kontrolní úřad.

Z koaliční smlouvy vyplývá, že pokud nově zvolený parlament ve výdajové části rozpočtu zásady rozpočtové deklarace poruší, je vláda povinna podat demisi. Koalice by pak měla vytvořit novou vládu, nebo oznámit své rozpuštění.

Součástí koaliční smlouvy je formování systému místních samospráv a nová definice rozpočtového určení daní. Ukrajinské oblasti mají mít větší rozpočtovou samostatnost, objem prostředků, jimiž budou disponovat, se má zvýšit o dvacet procent.

Revize vojenské doktríny

Návrh koaliční smlouvy z pera Porošenkova bloku předpokládá také revizi ukrajinské vojenské doktríny a strategie národní bezpečnosti „s přihlédnutím ke změnám vojenské a politické situace kolem Ukrajiny“. Změnit se mají mobilizační plány i fungování zbrojního průmyslu s důrazem na potřeby jednotek rychlého nasazení a ochranu státních hranic. Ukrajinská armáda má postupně přecházet na standardy Severoatlantické aliance.

Separatisté: Připravujeme se na válku Ruská média s odvoláním na vicepremiéra samozvané Doněcké lidové republiky Andreje Purgina ve středu uvedla, že Kyjev odvolal svůj podpis pod dokumentem o vytvoření nárazníkové ochranné zóny mezi jednotkami separatistů a armády na Donbasu. "Připravujeme se ńa válku," řekl novinářům šéf doněckých povstalců Alexandr Zacharčenko při návštěvě města Makijivka kontrolovaného povstalci. Separatističtí vůdci Alexandr Zacharčenko (vlevo) a Andrej Purgin na jednání v... Dohoda o vytvoření nárazníkové zóny bez těžkých zbraní široké 30 kilometrů byla uzavřena 20. září v běloruském Minsku jako součást devítibodového ujednání o zastavení palby a politickém řešení krize. Každá z bojujících stran se zavázala vyvést z linie fronty velkorážné palebné prostředky do vzdálenosti patnácti kilometrů. Na mnoha místech, například na doněckém předměstí či v okolí strategického města Debalceve, ale nárazníková zóna nevznikla. Mluvčí ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany ukrajinským novinářům řekl, že o odvolání podpisu pod zářijovou dohodou nemá žádné informace. "Takové zprávy nemůžeme potvrdit," konstatoval mluvčí. Povstalecká média před víkendovými ukrajinskými parlamentními volbami rozšiřovala zprávy o tom, že Kyjev těsně po hlasování hodlá podniknout mohutný útok na postavení povstalců v Doněcké a Luhanské oblasti. Ukrajinské vedení tyto pověsti popřelo a označilo je za provokaci.