Vyplývá to podle průběžných výsledků po sečtení 91 procent hlasů, informovala v pondělí agentura Reuters. Druhé kolo, které se uskuteční 16. listopadu, nemá zatím podle komentářů jasného favorita.
Klaus Iohannis.
Dvaačtyřicetiletý bývalý prokurátor Ponta získal asi 40 procent hlasů, zatímco jeho pravicový soupeř, etnický Němec Iohannis, si připsal přes 30,5 procenta, jak předvídaly již odhady krátce po uzavření volebních místností. Ostatních dvanáct kandidátů skončilo za Pontou a Iohannisem se značným odstupem, nejúspěšnější z nich obdržel necelých 5,5 procenta hlasů.
Protože žádný z kandidátů nezískal více než polovinu všech odevzdaných hlasů, rozhodne o budoucím prezidentovi až druhé kolo. Do něj postupují dva nejsilnější uchazeči z prvního kola.
Obavy z oslabení demokracie
Někteří zahraniční pozorovatelé se podle AFP obávají, že případné konečné vítězství Ponty, jehož strana již ovládá parlament, oslabí demokracii v Rumunsku. Například předvídají, že politická moc v této bývalé komunistické zemi a nynějším členském státě Evropské unie bude v takovém případě nejspíš opět ovládat justici.
Victor Ponta.
Pozorovatelé očekávají, že ve druhém rozhodujícím kole bude nejspíš souboj mezi oběma kandidáty vyrovnaný. Výsledek bude podle nich záležet hodně na tom, koho z nich podpoří kandidáti, kteří vypadli v prvním kole.
„Vyzývám Rumuny, kteří nechtějí dát veškerou moc jedné straně, aby mě podpořili,“ prohlásil po oznámení výsledku prvního kola Iohannis. Věří, že druhé kolo vyhraje.
Rumunská diaspora
Hlasování bylo podle portálu Die Welt poklidné, s komplikacemi se ale potýkaly některé rumunské ambasády, kde se tvořily dlouhé fronty a kde nebylo dostatek volebních lístků. Bývalý manažer tenisové legendy Borise Beckera Ion Tsiriac chtěl původně odevzdat svůj hlas na velvyslanectví v Paříži, což se ale nakonec ukázalo jako problematické, proto se rozhodl odletět do vlasti, aby mohl odvolit.
ČTĚTE TAKÉ: |
Organizační potíže na rumunském zastoupení v Paříži vyvrcholily večer s blížícím se koncem voleb, kdy několik desítek rozhořčených Rumunů násilím proniklo do velvyslanectví, aby mohli odvolit. Podle rumunských zákonů je možné hlas odevzdat i po oficiálním ukončení hlasování, pokud již v té době byli voliči v budově, kde se hlasuje. Vedle Paříže hlasila problémy i rumunská zastoupení v Londýně a Mnichově, kde se kvůli tomu konaly demonstrace.
Hlas Rumunů pobývajících v cizině není zanedbatelný, voleb se jich v neděli zúčastnilo přes 120 000. Většina Rumunů v zahraničí nevolila sociálního demokrata Pontu, kterého považují za bývalého komunistu.
