Islámský stát ovládá jen v Iráku zhruba 4500 archeologických zón, přičemž některé spadají do světového dědictví UNESCO. Podle irácké rozvědky si prodejem mnohdy tisíce let starých artefaktů vydělal už zhruba 36 milionů dolarů. „Mnoho sběratelů starožitností tak nechtěně podporuje teroristické skupiny jako Islámský stát,“ řekl van Rijn německé televizní stanici Das Erste.
Už v roce 2012 se přitom objevilo video, na němž vzbouřenci proti syrskému režimu nakládají v Palmyře na nákladní vůz starobylé sochy a odvážejí je pryč z archeologických lokací. Reportér Sunday Times v utajení posléze odhalil prodej těchto a dalších soch, skleněných váz a jiných starožitností v Bejrútu.
Podle Reuters rabují téměř všichni. Žádná z ozbrojených skupin se neštítí vydělávat na kulturním dědictví země, pokud jí padne do rukou vykopávková zóna. Pašerák Abu Khaled už před dvěma lety pro magazín Time uvedl, že i syrská vláda prezidenta Asada prodávala starožitnosti, aby mohla vyplácet žold svým vojákům a milicím.
Prostě to otevřou
Islámský stát se ale rozsahem svých operací všechny ozbrojené skupiny překonává. Podle Briana Danielse ze Státní pennsylvánské univerzity stojí IS za většinou rabování v Iráku a Sýrii. Nejde přitom o žádnou jemnou archeologickou práci. „Prostě to násilím otevřou,“ řekl pro New Yorker.
ČTĚTE DÁLE: |
Ačkoli mnoho z artefaktů končí například v Turecku nebo státech Perského zálivu, import těchto objektů z Iráku do USA vzrostl mezi lety 2011-2013 o 61 procent, ze Sýrie pak dokonce o 145 procent. V Německu byl zase odhalen případ, kdy se starožitnosti prodávaly s falešnou dokumentací jako místní řemeslné výrobky.
Některé země už v reakci na problém zavedly restrikce na dovoz z Iráku a Sýrie. Německo například požaduje po dovozci exportní licenci, na které je uvedeno místo původu a další podrobnosti. Jestli taková opatření zastaví proudění nakradeného kulturního dědictví do muzeí a osobních sbírek se však teprve ukáže.
