Tuny nebezpečného i jiného odpadu hyzdí nádhernou scenérii Černé Hory - malé země, která se před více než dvěma desítkami let prohlásila za ekologický stát. Leží nechráněné v blízkosti měst, vesnic, řek a jezer a dokonce i luxusních přímořských letovisek.
‚Nejsme na to pyšní‘
Podobně jako většina balkánských zemí v ekonomickém přechodu učinila Černá Hora v uplynulých desetiletích velmi málo pro vyřešení potíží s odpadem i dalších ekologických problémů, které narůstají. Vzhledem k tomu, že se země chce připojit k Evropské unii, musí se s nimi před získáním členství vypořádat.
"somewhere between an ecological state and an ecological catastrophe" #Montenegro #otpadCG http://t.co/xshsCPB47h via @WashingtonPost"
— Kirsi Hyvaerinen (@Tweets_KH) 12. Listopad 2014„Na současnou ekologickou situaci vůbec nejsme pyšní,“ říká státní tajemnice pro ekologii Daliborka Pejovičová. „Jsem si jistá, že Evropská unie nepřijme země, které nevyřeší své problémy s nebezpečným odpadem,“ dodává.
Problém je patrný hned na okraji hlavního města Podgorice, kde hejna racků a kormoránů vysedávají kolem dvou velkých nádrží načervenalého bahna pocházejícího z upadající obří hliníkárny, která byla kdysi pýchou socialistického průmyslu. Tyto nádrže - vedle tisíců tun pevného odpadu ležícího venku - se nacházejí v objektu hutního komplexu, jehož areál sahá až zhruba 100 metrů od hlavní černohorské řeky Morača, jednoho z přítoků mezinárodně uznávané přírodní rezervace Skadarského jezera.
    |
Nataša Kovačevičová z místní ekologické organizace Zelený domov upozorňuje, že tyto nádrže s rozlohou 40 hektarů a se zhruba sedmi miliony tun bahna jsou kontaminovány tvrdými kovy a kyanidem.
„Máme přinejmenším pět ekologicky černých míst, vedle přibližně 350 identifikovaných a mnohem více neidentifikovaných ilegálních skládek,“ říká.
Ekologický stát, nebo ekologická katastrofa?
Ve starých loděnicích města Bijela na jadranském pobřeží se hromadí tuny nebezpečné drtě, na dohled z Porto Montenegra, jedné z největších a nejluxusnějších jachtařských marin na Jadranu. Tento vedlejší produkt stavby lodí lze použít při stavbě silnic, ale jen po patřičném zpracování v zařízeních, která podle Kovačevičové v Černé Hoře nejsou.
ČTĚTE TAKÉ: |
Je přesvědčena, že pro takovou malou zemi, jako je Černá Hora s něco přes 600 000 obyvateli, by bylo lepší nebezpečný odpad vyvážet, než si postavit vlastní takové zařízení.
„Byl by to zdlouhavý proces,“ připouští Daliborka Pejovičová.
Řada lidí je dopálená a skeptická, jako jednasedmdesátiletý Veselin Vuković. „Jsme někde mezi ekologickým státem a ekologickou katastrofou,“ říká.
