Německá vláda nechce tlačit na Rusko, je proti Ukrajině v NATO

Vláda kancléřky Angely Merkelové (CDU) se obává, že vstup Ukrajiny do NATO by jen dál rozdmýchával napětí ve vztazích s Ruskem, informovala s odvoláním na zdroje agentura.

Partnerství ano, členství ne

Vyjádření německých představitelů proti členství Ukrajiny v NATO navazují na slova německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera. Ten se minulý víkend v rozhovoru s německým časopisem Der Spiegel rovněž vyslovil proti členství Ukrajiny v alianci.

„Připouštím partnerské vztahy Ukrajiny a NATO, nikoli však její členství v alianci,“ řekl Steinmeier. S tím pak vyjádřil souhlas i český prezident Miloš Zeman, podle něhož by Ukrajina měla být neutrální a v jejím případě by měla být uplatněna takzvaná finlandizace. Ta je s ohledem na poválečný vztah Finska a Sovětského svazu chápána jako podřízení zahraniční politiky jinému státu se zachováním vlastní svrchovanosti.

Referendum by podle jednoho ze zdrojů beztak Ukrajinu k NATO nepřiblížilo, protože o členství rozhodují členské země, nikoli voliči. Jakákoli snaha o vstup do NATO může skončit jen špatně, řekl druhý činitel citovaný agenturou Bloomberg.

„Členství Ukrajiny v NATO není v tuto chvíli na pořadu dne,“ potvrdil rovněž předák křesťanskodemokratické parlamentní frakce (CDU/CSU) Michael Grosse-Brömer.

První schůze parlamentu

Porošenko ve čtvrtek na ustavující schůzi ukrajinského parlamentu prohlásil, že zapojení Ruska do konfliktu na východě Ukrajiny v jejích obyvatelích jen povzbudilo představu o budoucím členství země v NATO. Na vůbec prvním zasedání nových zákonodárců po říjnových volbách byl také potvrzen Arsenij Jaceňuk ve funkci předsedy vlády. Šéfem parlamentu byl zvolen bývalý vicepremiér Volodymyr Hrojsman.

Petro Porošenko (vlevo) a Oleksandr Turčynov.

Slavnostnímu zahájení předsedal dosavadní šéf sněmovny Oleksandr Turčynov, ačkoli podle ústavy ustavující schůzi zahajuje nejstarší člen parlamentu. Tím je Juchim Zvjahilskyj, jenž podle tisku podporuje proruské separatisty na východě země a patří mezi spojence exprezidenta Viktora Janukovyče, jenž v únoru po mohutných protestech odstoupil a uprchl do Ruska. Aby se předešlo kontroverzím, bylo zahájení schůze svěřeno Turčynovovi.

Poslanci také drželi minutu ticha na počest zhruba stovky demonstrantů, kteří v únoru přišli o život na kyjevském náměstí Majdan, a také civilistů a vojáků, kteří zahynuli v bojích na východě země.

Noví ukrajinští zákonodárci skládají slib.

Zákonodárci společně přečetli přísahu, jejíž text byl promítán na velkou obrazovku. Text podepsala důstojnice ukrajinského letectva Naďa Savčenková, která byla v Rusku obviněna z údajného podílu na zabití dvou ruských novinářů na východní Ukrajině. Poslankyní byla zvolena za stranu Vlast expremiérky Julije Tymošenkové.

Pět koaličních stran

Během zasedání parlamentu má pětice prozápadních stran podepsat koaliční smlouvu. Proevropským stranám, které s převahou ve volbách zvítězily, zajišťuje volební statistika pohodlnou parlamentní většinu. V jednokomorové sněmovně se 450 poslanci bude mít 304 hlasů. Ve skutečnosti ale v parlamentu zasedá jen 418 poslanců, protože vzhledem k bojům na východě Ukrajiny a anexi Krymu zůstala některá křesla neobsazená.

První zasedání ukrajinského parlamentu po volbách. Vpravo v popředí premiér...

Nejsilnější vládní stranou bude Blok Petra Porošenka následován Jaceňukovou Lidovou frontou. Koaliční smlouvu podepíše ještě populistická Radikální strana, regionální lvovská formace Svépomoc a strana Vlast. Nejsilnější a vlastně jedinou opozicí bude v nové sněmovně Opoziční blok, strana sdružující stoupence a aktivisty dříve vládnoucí proruské Strany regionů.