Lidovky.cz

Putin schválil novou doktrínu: Hlavním nebezpečím je pro Rusko NATO

Vladimír Putin

  15:29aktualizováno  20:34
MOSKVA - Ruský prezident Vladimir Putin podepsal aktualizovanou vojenskou doktrínu. Podle ní patří k hlavnímu vnějšímu nebezpečí pro Rusko rozšíření bojových kapacit Severoatlantické aliance (NATO), americká koncepce rychlého úderu na globální úrovni či destabilizace sousedních zemí.

Vladimir Putin. foto: ČTK

Moskva si vyhrazuje právo preventivního jaderného úderu a ochrany národních zájmů v arktické oblasti vojenskými prostředky. Mezi nejvážnější vnitřní rizika doktrína zahrnuje aktivity vedoucí k destabilizaci země a teroristickou činnost, oznámil Kreml. NATO v první reakci uvedlo, že nepředstavuje hrozbu ani pro Rusko, ani pro žádnou jinou zemi.

ČTĚTE TAKÉ:

Podle zpravodajství ruské státní televize RT je oproti dosavadní doktríně novinkou zdůraznění nebezpečí expanze NATO, budování jeho vojenských kapacit a skutečnost, že se aliance rozhodla plnit „globální funkce, realizované porušováním mezinárodního práva“.

NATO: Bezpečnost tu podlamuje Rusko

Proti tomuto tvrzení se ostře ohradila mluvčí NATO Oana Lungescuová, podle níž „jsou to ruské činy, včetně těch nynějších na Ukrajině, které porušují mezinárodní právo a podlamují evropskou bezpečnost“.

„Jakékoli kroky přijaté aliancí NATO k zajištění bezpečnosti svých členů jsou ze své podstaty jasně obranné, přiměřené a v souladu s mezinárodním právem,“ upozornila Lungescuová na Twitteru.

Podle ní bude aliance dál usilovat o konstruktivní vztah s Ruskem tak, jak činila v posledních dvou desítkách let, což je ale prý možné, jen pokud Rusko bude dodržovat mezinárodní právo a principy, včetně uznávání práva jiných zemí na to, aby si svobodně rozhodovaly o své budoucnosti.

Nová doktrína jako reakce

Revize ruské vojenské doktríny následuje bezprostředně po úterním rozhodnutí ukrajinského parlamentu zrušit neutralitu země a vyjádřit zájem o členství v NATO. Žádost o vstup do aliance ale Ukrajina chce podat až za několik let, neboť ji čeká dlouhá cesta přijetí standardů a regulí aliance.

Ruská doktrína mezi hlavní zahraniční vojenské hrozby zahrnuje také „vytváření a zavádění globálních strategických protiraketových systémů, které narušují zavedenou globální stabilitu a rovnováhu sil v zásobách jaderných raket, realizace koncepce ‚rychlého úderu‘, záměr nasazovat zbraně ve vesmíru a rozmísťování strategických konvenčních vysoce přesných zbraní“.

Ruská armáda, ‚obranný nástroj‘

Součástí doktríny je i nadále koncepce, že „ruská armáda zůstává obranným nástrojem, který se země zavazuje používat pouze jako poslední možnost“.

Beze změny zůstávají zásady použití jaderných zbraní, které má Rusko k dispozici. Jejich hlavním cílem je odradit potenciální nepřátele od útoku na Rusko. Moskva si ale vyhrazuje právo jich použít preventivně k ochraně před vojenským útokem, ať už jaderným či konvenčním, který by ohrožoval existenci země.

V dokumentu se ale také konstatuje, že pravděpodobnost zahájení totální války proti Rusku klesá.

Nové body doktríny

Dalším novým bodem v doktríně je to, že jedním z ruských vojenských cílů je ochrana národních zájmů v arktické oblasti.

V dokumentu se také poukazuje na to, že hrozbou pro ruskou národní bezpečnost je nebezpečí destabilizace zemí hraničících s Ruskem nebo jeho spojenců a rozmisťování zahraničních jednotek v těchto zemích.

Moskva počítá s mezinárodní spoluprací se zeměmi, které sdílejí její „úsilí o zvyšování bezpečnosti a prevenci vojenských konfliktů“. Jde zejména o členské státy organizací jako je BRICS (kromě Ruska ještě Brazílie, Indie, Čína a Jihoafrická republika) a Šanghajská organizace pro spolupráci, v níž jsou kromě Ruska také Čína a bývalé sovětské republiky ve Střední Asii. Zmíněna v rámci spolupráce je také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), v níž jsou ovšem i členové NATO.

Hrozby z vnitřku Ruska

Na domácí úrovni Rusko čelí hrozbám z „akcí zaměřených na násilnou změnu ruského ústavního pořádku, destabilizaci politického a sociálního prostředí, dezorganizaci chodu státních orgánů, nezbytných civilních a vojenských zařízení a informační infrastruktury.

Tradičními hrozbami, s nimiž se Rusko musí vypořádávat, jsou také extremismus a terorismus, šíření zbraní hromadného ničení a raketové techniky a činnost cizích zpravodajských služeb.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.