Hlava ruské pravoslavné církve patriarcha Kirill při bohoslužbě v hlavním pravoslavném chrámu Ruska mimo jiné vybídl i k modlitbám za mír a usmíření na Ukrajině. Své krajany také vyzval, aby byli pravoslavnými věřícími nejen v sociologických průzkumech, ale i „vlastním hlubokým přesvědčením a způsobem života“.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko ve svém vánočním projevu vyzval krajany, aby se modlili za vojáky, kteří brání Ukrajinu. „Hluboká podstata svátku spočívá ve víře, naději, lásce a zvláště pak v míru,“ řekl.
PSALI JSME: |
Ruský prezident Vladimir Putin se poprvé v novém roce objevil na veřejnosti, když zavítal do vesnického kostela u Voroněže, který obdaroval ikonou. Prohlédl si také útulek u kostela, kterým od vypuknutí ukrajinské krize prošla téměř tisícovka uprchlíků z Donbasu; v současnosti jich tam je necelá stovka.
Církev - služebník národa
U příležitosti pravoslavných Vánoc také poslal dvě poselství - pravoslavné církvi a občanům. V prvním podle agentury TASS ruskou pravoslavnou církev ocenil jako „příklad upřímného úsilí sloužit národu“. Ve druhém pak zjevně v souvislosti s nynější krušnou ekonomickou situací země mimo jiné zdůraznil, že vánoční svátky „nás vracejí ke kořenům našich duchovních tradic, k ideálům lásky a milosrdenství, jež po staletí slouží k sjednocení národa, pomáhají vydržet v dobách utrpení a obtíží“.
Poprvé se ve všech chrámech ruské pravoslavné církve na patriarchův pokyn sloužily vánoční bohoslužby s otevřenými takzvanými carskými vraty, oddělujícími oltářní část od chrámu a symbolizujícími bránu do ráje, upozornila agentura Interfax. Nová vánoční tradice má mít podle Kirillova záměru „zvláštní misionářský význam“ a má vyjadřovat otevřenost víry vůči všem lidem.
Už od Jelcina
Účast nejvyšších státních představitelů na církevních svátcích obnovil v postsovětské éře první ruský prezident Boris Jelcin, který vánoční bohoslužby poprvé navštívil v roce 1992. Jelcinův nástupce Putin obvykle tráví Vánoce mimo Moskvu, zatímco o Velikonocích chodí na bohoslužby do moskevského chrámu Krista Spasitele. V minulosti sice býval důstojníkem sovětské tajné policie KGB, nicméně v dětství jej nechala matka tajně pokřtít v rodném Petrohradu.
Kirill při obřadu připomněl také tisíc let od pokřtěni Rusi za časů kyjevského knížete Vladimira a zdůraznil „sepětí pravoslavných národů historické Rusi“, přičemž tyto staleté svazky mezi Rusy, Ukrajinci a Bělorusy „nemohou žádné dočasné otřesy a zkoušky, ani žádné vnější síly zpřetrhat“.
Pravoslavné Vánoce slaví skoro tři čtvrtiny Rusů, z nichž se k pravoslavné víře hlásí bezmála devět z deseti dotázaných, alespoň podle průzkumu státní agentury VCIOM. Vánoce již v prosinci, spolu se západní a střední Evropou, slaví asi šest procent Rusů, a to hlavně v Moskvě a Petrohradu.