Platnost evropských sankcí bude také prodloužena až do září, uvedla na tiskové konferenci po jednání šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová.
O tom, zda o další jména navržená evropskými diplomaty seznam skutečně rozšíří, rozhodnou ministři na své další schůzce v pondělí 9. února. Na seznamu je zatím 132 osob z Ukrajiny i Ruska a 28 firem. Mají zakázaný vstup do zemí EU a zmrazený majetek kvůli podílu na ruské anexi Krymu nebo na destabilizaci situace na východě Ukrajiny.
Další akce EU
Třetím prvkem je podle Mogheriniové zahájení přípravných prací jak Evropské diplomatické služby tak Evropské komise o „všech dalších přiměřených akcích“, které by případně mohla EU spustit, aby zajistila plnění dohod z Minsku. O situaci na Ukrajině bude jednat summit EU svolaný na 12. února.
„Je to výsledek shody po dlouhé a dobré diskusi mezi ministry,“ prohlásila šéfka evropské diplomacie. Mnozí šéfové diplomacií zemí osmadvacítky při příchodu na jednání zdůrazňovali potřebu nalezení jednoty.
K tomu, aby ministři nové sankce s ohledem na vývoj na Ukrajině zvážili, je také v úterý ve společném prohlášení vyzvali premiéři a prezidenti osmadvacítky.
ČTĚTE TAKÉ: |
Nejisté Řecko
Evropskou reakci vyvolala obnovená ofenziva proruských separatistů těšících se podle Severoatlantické aliance (NATO) všestranné ruské podpoře, a především ostřelování přístavu Mariupol, které znamenalo tři desítky mrtvých.
Unijní jednotu ale vzápětí narušily Atény, jejichž nový levicový premiér Alexis Tsipras se nechal slyšet, že ohledně prohlášení nebyl konzultován.
Jeho ministr zahraničí Nikos Kotzias při příchodu na čtvrteční jednání prohlásil, že Řecko se snaží o obnovu míru a stability na Ukrajině a zároveň se snaží zabránit roztržce mezi EU a Ruskem.
