„Vždy se dá udělat alespoň ‚o trochu víc‘ zvýšením efektivity, při lepší spoluprácí, při práci chytřejším způsobem,“ připustil Stoltenberg na tiskové konferenci, kde dnes prezentoval alianční výroční zprávu za uplynulý rok. Není ale podle něj možné „donekonečna dostávat více za méně peněz“.
Proto je v nynějším změněném bezpečnostním prostředí zásadní se škrty skončit a vrátit se ke zvyšování obranných výdajů ve chvíli, kdy se ekonomiky členských zemí vrátí k růstu, míní šéf NATO.
Nevypočitatelné Rusko
K TÉMATU: |
Stoltenberg v pátek v souvislosti s děním v loňském roce zmínil nevypočitatelné a asertivní chování Ruska, které v ukrajinské krizi a anexí Krymu rozkývalo dlouhodobé bezpečnostní prostředí Evropy. Upozornil ale také na hrozbu, která se ukázala na počátku roku při teroristických útocích v Paříži. Násilný extremismus na Blízkém východě a nepokoje v severní Africe podle šéfa NATO podporují terorismus v ulicích měst členů aliance.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Odpověď NATO na tyto výzvy podle Stoltenberga neleží jen v Akčním plánu připravenosti, který odsouhlasil summit loni v září ve Walesu, ale právě také v ochotě do obrany investovat. „Co jsme učinili dosud, to jsme dokázali bez zvýšení výdajů. Ale nemůžete zvyšovat kapacity, počty cvičení, pořizovat nové vybavení a zároveň pokračovat ve škrtech v obranném rozpočtu,“ upozornil.
Výdaje na obranu
Země aliance v loňském roce na obranu vydaly na obranu 852 miliard dolarů (skoro 21 bilionů korun), v Evropě okolo 250 miliard (asi 6,4 bilionu Kč). Je to proti roku předchozímu tříprocentní pokles. Aliance proto podle něj obnovila svůj závazek vrátit se do deseti let dávat na obranu dvě procenta svého hrubého domácího produktu.
Stoltenberg varoval před pokračujícím nepoměrem mezi hrozbami a zdroji, které na jejich zvládání aliance vynakládá. Tento nepoměr je podle něj patrný jak při srovnání přes Atlantický oceán, tak mezi členy v samotné Evropě.
