Jmenoval se Stig Bergling, Eugen Sandberg nebo také Ivar Straus. Ke konci života používal jméno Stig Sydholt. Řeč je o hlavní postavě jedné z největších špionážních afér ve Švédsku v období studené války. Koncem ledna špičkový špion Bergling ve věku 77 let zemřel.
Stig Bergling, a Cold War spy known for his escape and its inadvertent accompaniment, dies at 77 http://t.co/o1RlDWHpxK
— Alexandra Spencer (@Alexandra1001) 3. Únor 2015Stig Bergling prodal Sovětům plány obranného systému neutrálního státu. Mezi předanými dokumenty byly plány švédské pobřežní obrany, včetně rozmístění dělostřeleckých baterií nebo plánů na mobilizaci. Jako pracovník švédské rozvědky Säpo měl k dokumentům bezproblémový přístup. Zkopíroval stovky stran, které předával agentovi sovětské vojenské rozvědky v Bejrútu. Tam svého času působil v rámci mírové mise Organizace spojených národů a zde byl také získán pro spolupráci sovětskou vojenskou rozvědkou GRU.
Motivy špionů v dobách studené války byly trojího druhu. Jedni prozrazovali důležitá tajemství z ideologických důvodů, jako například důstojník britských tajných služeb pracující pro Moskvu Kim Philby. Jiní byli z nějakého důvodu vydíratelní a rozvědka je měla v hrsti.
Za informace dostal 67 000 švédských korun
Třetí skupina pracovala pro cizí tajné služby z finančních důvodů, což byl i případ Stiga Berglinga. Měl rád život na vysoké noze, a i proto byl pro sovětské rozvědčíky relativně snadným terčem.
Celkem za svou činnosti ve prospěch Moskvy obdržel odměnu ve výši 67 000 švédských korun. Později se však snažil svou špionážní činnost ospravedlnit tím, že „snad pomohl zachránit svět před třetí větovou válkou“.
V roce 1979 byl Bergling zatčen izraelskými tajnými agenty na Ben Gurionově letišti v Tel Avivu a vydán do Švédska. Zde byl v roce 1973 odsouzen k doživotnímu vězení.
ČTĚTE TAKÉ: |
Až sem se životní osudy Stiga Berglinga v ničem nelišily od jiných špionů z éry studené války. Pozoruhodný je však jeho další osud. Když mu byla v roce 1987 povolena vycházka a návštěva jeho manželky, využil této příležitosti k útěku. Spolu se svou ženou uprchl, nezpozorován žádným z hlídajících policistů, zadním vchodem z domu.
Oba nasedli na trajekt, který směřoval do Finska, a tam se stopa vyšetřovatelů, aspoň podle oficiální vyšetřovací zprávy, ztratila. Ve skutečnosti zde strávil Bergling několik dní na sovětském velvyslanectví. Odsud pak byl propašován do Sovětského svazu.
Tehdejšího švédského sociálnědemokratického ministra spravedlnosti Stena Wickboma stála špionážní aféra místo. Berglingův útěk byl považován za selhání liberálního švédského justičního systému.
Povýšen Sověty
Materiály, které Bergling do Moskvy až do roku 1977 předával, přitom byly tehdy hodnoceny jako natolik cenné a důležité, že byl povýšen do hodnosti plukovníka sovětské zpravodajské služby GRU.
Proto zřejmě očekával, že po jeho spektakulárním útěku do Sovětského svazu bude svolána tisková konference a bude žít život místní celebrity. Místo toho byl sovětským vedením vnímán spíš jako problém, například ve vztahu k Finsku, které bylo sovětským oknem na Západ. I proto Bergling v SSSR nezůstal. Jeho dalšími zastávkami byly Budapešť a východní Německo.
Když se v roce 1990 zhroutil sovětský bok a hrozilo, že manželé Berglingovi budou vydáni do Švédska, odešli do Libanonu. Tam jim poskytl azyl předseda Socialistické pokrokové strany Valíd Džumblát, který byl jako vůdce drúzské milice jednou z hlavních postav libanonské občanské války.
It turns out @walidjoumblatt sheltered Soviet spy Stig Bergling between 1990 and 1994. http://t.co/KLza9hB074 pic.twitter.com/1lHuwAg0MM
— Mahmoud (@MahmoudRamsey) 6. Únor 2015Nejvíce vzrušující okamžik života
V roce 1994 se rozhodl špion vrátit do Švédska, a to prý proto, že se mu stýskalo. Ve skutečnosti ovšem jeho manželka onemocněla rakovinou a chtěla se nechat ve Švédsku léčit.
PSALI JSME: |
Po svém návratu do vlasti byl Bergling znovu uvězněn. Už v roce 1997 byl ale definitivně propuštěn, což švédská média dávala do souvislosti s tím, že materiály kdysi předané sovětské straně nebyly z hlediska bezpečnosti státu až tak zásadní, a tudíž důvody pro věznění pominuly. Během pobytu za mřížení sepsal pod názvem Už nikdy svobodný své paměti, s kterými jezdil po autorských čteních. Útěk do Moskvy nazval „nejvíce vzrušujícím okamžikem“ jeho života.
Přesto ale upadl někdejší švédský špion do zapomnění. Po smrti manželky skončil v domově důchodců a začala se u něho projevovat Parkinsonova nemoc.
Znovu se o něm psalo až na jaře roku 2013. Některá média, zejména v Rusku a ve Švédsku, přinesla zprávu, že Bergling střílel pistolí na plastikové projektily po ošetřovateli domova důchodců. Bývalý špion byl tehdy obviněn z ublížení na zdraví.
