Spojené státy stejně jako evropské mocnosti sledují vývoj na východě Ukrajiny, kde mělo po summitu z minulého týdne zavládnout příměří. Právě na jeho průběhu podle amerických médií závisí osud případných zbrojních dodávek USA na Ukrajinu. Pentagon zatím Kyjevu dodává jiný vojenský materiál, například ošacení nebo osobní ochranné prostředky. Rozhodnutí o zbrojních dodávkách v Bílém domě podle Birjukova ještě nepadlo, jednání ale pokračují, uvedl poradce.
ČTĚTE TAKÉ: |
Obrněná technika a zbraně
„Jedná se pořád, a to i na úrovni ministrů obrany,“ prohlásil v ukrajinské televizi Birjukov. Nedávno podle něj ukrajinská vláda odeslala do Washingtonu seznam svých požadavků. „Jde o obrněnou techniku a zbraně,“ upřesnil Birjukov. Zásilka by byla financována z tříleté americké půjčky ve výši 350 milionů dolarů (8,5 miliardy korun), možná je prý i další miliarda dolarů.
„Američané naše požadavky kategoricky neodmítají. Říkají, že v Bílém domě ještě nepadlo rozhodnutí. Než se tak stane, zvou nás k jednání. Proto diskuse pokračují,“ řekl Birjukov.
A Ukrainian parliamentarian sums up his priorities: “Keep calm and wait for American weapons” http://t.co/AafwZyk9iv pic.twitter.com/c6gI8hkFCj
— The Economist (@TheEconomist) 16. Únor 2015Zbrojní dodávky Ukrajině rozšiřuje Británie, uvedla v úterý ukrajinská média. Podle zpravodajského serveru Cenzor na frontu v minulých dnech dorazila první desítka britských obrněných transportérů Saxon, které Kyjev dostal z Londýna. Transportéry prošly rekonstrukcí a byly vyzbrojeny palebnými prostředky ukrajinské výroby, uvedl Cenzor.
Situace na frontě
Podle „ministerstva obrany“ doněckých povstalců v noci k žádnému narušení dohodnutého příměří nedošlo. Poslední incident se prý odehrál krátce po půlnoci SEČ u obce Kirovske v Doněcké oblasti, poté už byl na bojové linii klid. Žádné ostřelování nezaznamenala ani doněcká radnice.
Podle tiskové zprávy velení ukrajinské protipovstalecké operace ale vzbouřenci i v noci pokračovali v intenzivních útocích na strategické město Debalceve, kde se brání v obklíčení několikatisícová ukrajinská posádka. Na město a okolní obce podle Kyjeva vzbouřenci pálili z raketometů Grad. Čtyřikrát prý separatisté porušili příměří i v Luhanské oblasti. Ztráty na životech hlášeny nejsou.
Boje na východě Ukrajiny pokračovaly navzdory vyhlášenému příměří i v pondělí:
Situace v Debalceve je podle zpráv z bojiště dál těžká. Povstalci se podle serveru Cenzor všemi dostupnými prostředky snaží vládní jednotky z města vypudit. Podle Kyjeva ale i v noci na dnešek armáda všechny své bojové posty uhájila. Navíc prý zajistila průchodnost kriticky důležité silnice z Debalceve do Artemivsku, který je také pod kontrolou ukrajinských vojsk. Jde o jedinou komunikaci, kterou mohou vojáci do obleženého Debalceve posílat posily, munici a potraviny.
Also yet another little #pocket in the making.
Russian troops avoid direct confrontation in northern #Debaltseve. pic.twitter.com/Auwy6Zc2ET
— Conflict Reporter (@Conflict_Report) 17. Únor 2015Žádné stahování zbraní
V noci na úterý vypršel termín, kdy měly obě bojující strany zahájit odsun těžké bojové techniky z fronty. Podle shodných zpráv ukrajinského i ruského tisku ale nebyly zaznamenány žádné známky pohybu vojsk. Obě strany se vzájemně obviňují z porušování minských mírových dohod a tvrdí, že s odsunem začnou až souběžně s protivníkem.
O odsunu těžkých zbraní měla v úterý ráno prostřednictvím videokonference jednat takzvaná kontaktní skupina složená ze zástupců Kyjeva, Moskvy a povstalců. Jednání bylo ale odloženo.
Německo chce propojit EU, NATO a OBSEUkrajinská krize ukazuje, že je potřeba více propojit Evropskou unii, Severoatlantickou alianci (NATO) a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), řekla v úterý v Berlíně během představení nových zásad německé bezpečnostní politiky německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Ruská politika, která podle ní stojí za situací na Ukrajině, bude prý ještě dlouho pro EU problém. "Když se podíváme, jaká nebezpečí vznikla v posledním roce, vidíme, že v ukrajinské krizi nestačí k hledání řešení jedna organizace," řekla ministryně. "Podílí se na tom organizace tři: NATO, EU a OBSE. A to ukazuje, že pro budoucnost se musíme zaměřit na jejich propojení," doplnila. "Neměli bychom podléhat žádným iluzím. Nová politika Kremlu začala už dávno před ukrajinskou krizí a bude nás zaměstnávat ještě dlouho," uvedla von der Leyenová. Podle ní musí Západ najít způsob, jak odpovědět na ruské vojenské násilí a na silové prosazování sfér vlivu. "OBSE během ukrajinské krize prochází renesancí. Naším úkolem je posílit její význam, podpořit její nepostradatelnou roli," řekla ministryně. Podle ní je v zájmu Evropské unie co nejdříve obnovit stabilitu ve svém sousedství. Německo se podle von der Leyenové chce také zaměřit na budování společných sil se svými sousedy. Zmínila v této souvislosti zejména spolupráci s Francií, Polskem a Nizozemskem. |
