Rusko stále odmítá, že by se jakkoli přímo zapojovalo do bojů na východě Ukrajiny. NATO ale považuje účast ruských jednotek a dodávky zbraní proruským povstalcům ze strany Moskvy za ověřený fakt.
ČTĚTE TAKÉ: |
„Hrozba ze strany Ruska a riziko špatného odhadu, jež může vyústit ve strategický konflikt, jakkoli je nyní nepravděpodobný, představuje existenční ohrožení celého našeho bytí,“ prohlásil Bradshaw, který podporuje plán NATO rozmístit v členských zemích východní Evropy jednotky schopné zareagovat na případný útok.
Ty by pak podle něj byly schopné lépe čelit hybridní vojenské taktice, kterou Rusko využilo třeba při invazi na Krym. Tehdy bylo kvůli nasazení neuniformovaných vojáků těžké odhadnout rozsah celé operace a řádně na ni zareagovat. Rusové jsou podle Bradshawa ve výhodě, protože dokážou velmi rychle nasadit značné síly, zatímco Severoatlantické alianci by případná reakce kvůli složitým rozhodovacím procedurám trvala déle.
Evropský výbor britské Sněmovny lordů v pátek kritizoval britskou vládu a celou Evropskou unii za to, že „katastrofálně selhaly“ při hodnocení ruských postojů k ukrajinské krizi, počínaly si jako „náměsíčné“ a podcenily hloubku ruského nepřátelství. Vztahy EU s Ruskem prý totiž byly příliš dlouho založeny na optimistických předpokladech, že Rusko je na nejlepší cestě stát se demokratickou zemí.
Britský ministr obrany Michael Fallon zase ve čtvrtek varoval, že Rusko představuje reálnou a aktuální hrozbu pro evropskou bezpečnost a místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis obvinil Rusko, že se snaží silou změnit evropské hranice. O reálném ohrožení britského území se začalo intenzivně debatovat poté, co královské letectvo ve středu eskortovalo dva ruské bombardéry, které operovaly v blízkosti britského vzdušného prostoru.
Německo a Francie trvají na dohodách z Minsku
Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande.
Francouzský prezident François Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová na páteční společné tiskové konferenci v Paříži prohlásili, že všechny podmínky minských dohod o mírovém řešení krize na východní Ukrajině musí být dodrženy. Hollande varoval, že ten, kdo dohodu nebude respektovat, se vystavuje hrozbě sankcí.
„S kancléřkou jsme od minských dohod (ze září 2014) nepřestali jednat a jsme ještě více než kdy jindy přesvědčeni, že (podmínky dohod) musejí být naplněny - všechny dohody, beze zbytku,“ řekl Hollande. Prohlásil rovněž, že prozatím nemá žádné důkazy o tom, že by v posledních dnech ruské tanky překročily hranice s Ukrajinou. Upozornil ale, že země nedodržující podmínky příměří může čelit odvetným opatřením.
DOHODA O PŘÍMĚŘÍ
 Vladimir Putin, Petro Porošenko, Angela Merkelová a Francois Hollande na jednání v Minsku |
O nových dodávkách ruských zbraní separatistům i o přítomnosti ruských vojenských jednotek v Donbasu opakovaně hovoří Kyjev. Moskva nicméně všechna obvinění odmítá s tím, že na východ Ukrajiny posílá výhradně humanitární pomoc. Připouští ale, že po boku separatistů mohou bojovat i ruští vojáci, kteří tam ale působí v rámci své dovolené.
V Donbasu od víkendu platí nově vyjednané příměří, jehož základem jsou zmíněné minské dohody. I přes klid zbraní ale boje neutichly. Obzvláště tvrdé střety se odehrály u města Debalceve, ze kterého se armáda pod tlakem proruských separatistů nakonec stáhla.
UKRAJINSKÁ KRIZE |
