Podle vyjednávačů rozhovory váznou na třech zásadních otázkách. Je to doba, po kterou bude platit omezení pro íránské jaderné aktivity, dále pak režim rušení sankcí a jejich obnovení v případě, že Írán dohodu nebude plnit. „Dokud nebudeme mít odpověď na tyto tři otázky, dohoda nebude. Má-li být dojednána, pak je to nyní. Nastal okamžik, kdy Íránci musejí říci buď ano, nebo ne,“ sdělil jeden ze západních diplomatů.
Kreml: Odmítáme spekulace
Další kolo sporu o íránské jádro. Cíl? Přimět Teherán k ústupkům |
O tom, že se v pondělí dohoda nečeká, svědčí rozhodnutí ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova odcestovat po dopoledním jednání z Lausanne do Moskvy. Jeho mluvčí ale řekla, že bude-li reálné, že dohoda bude ujednána, ministr se v úterý vrátí. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že z Lausanne přicházejí pozitivní zprávy, možný výsledek ale odmítl předpovídat. „Nebudeme spekulovat, zda je sklenice zpola prázdná nebo zpola plná, počkejme si na reakci z Lausanne,“ řekl.
Ministři zahraničí USA a Íránu John Kerry a Mohammad Džavád Zaríf jednali ve Švýcarsku intenzivně minulých čtrnáct dní. V pondělí se k nim připojili ministři zahraničí Francie, Británie, Ruska, Číny a Německa. Návrh dohody předpokládá, že se Írán na několik let vzdá citlivých aktivit, kvůli nimž je podezírán z výroby atomové bomby.
Šéf americké diplomacie John Kerry (vlevo) se svým íránským protějškem Mohammadem Džavádem Zarífem ve švýcarském Lausanne.
Spor o uran a centrifugy
Podle vyjednávačů má Írán nyní 19 000 centrifug na obohacování uranu. V chodu je jich asi 10 000 a mocnosti chtějí, aby byl funkční počet těchto zařízení omezen na 6000. Uran v nich bude obohacován na maximálně 3,5 až pět procent, to je na úroveň vhodnou jedině k civilnímu využití.
Vyjednává se také o tom, jak dlouho se budou tato omezení na Írán vztahovat. USA prosazují 15 let, Íránci jsou ochotni přistoupit jenom na deset let, avšak Francie vyžaduje 15 až 20 let. Izrael, který nepřestává dohodu kritizovat, tvrdí, že ani dvacetiletý odklad Íránu nezabrání bombu vyrobit. Vyjednávači chtějí, aby byl Írán po dobu ujednaného období vystaven striktnímu monitorování, které provádí Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Inspektoři mají mít zaručen nejen přístup do citlivých zařízení, ale mají mít možnost provádět i neohlášené prohlídky.
Jednání o íránském jaderném programu ve švýcarském Lausanne.
Dalším sporným bodem je uran, který už Írán obohatil. Má nyní asi osm tun uranu obohaceného do pěti procent. Kdyby jej dále obohatil na 90 procent, což je nezbytné pro vojenské využití, stačilo by to na šest atomových hlavic. Mocnosti chtějí, aby Írán většinu svého obohaceného uranu vyvezl do Ruska, a výměnou dostane palivové tyče pro jadernou elektrárnu v Búšehru. Ponechat si bude moci 350 až 500 kilogramů nízko obohaceného uranu, tedy množství, které je pro výrobu zbraně nedostatečné.
Íránci za to, že na dohodu přistoupí, žádají zrušení sankcí, které ochromují jejich ekonomiku. Chtějí, aby sankce byly zrušeny okamžitě, zatímco mocnosti počítají s postupným uvolňováním sankčního režimu vázaným na to, jak bude Írán plnit dohodnuté ujednání.
