Druhá je populistická Strana Finů, konzervativci dosavadního premiéra Alexandra Stubba čtvrtí s 16,7 procenty, uvedla veřejnoprávní stanice YLE. Stubb již opozici pogratuloval k vítězství, informovala agentura AFP.
Volby se uskutečnily v době, kdy skandinávská země prožívá hlubokou hospodářskou krizi. Ekonomické otázky se proto staly hlavním tématem kampaně před nedělními volbami.
Timo Soini, Antti Rinne, Alexander Stubb, Juha Sipilä
Třiapadesátiletý Sipilä v předvolební kampani slíbil, že se v příštích deseti letech postará o vznik více než 200.000 pracovních míst.
Jeho Finský střed má podle odhadů finské veřejnoprávní televize zatím 46 křesel v dvousetčlenném zákonodárném sboru. Stubbově Národní koalici připadá 37 mandátů, stejně jako středolevé Sociálnědemokratické straně (SDP) 37 míst. Populistická a euroskeptická Strana Finů má průběžně 35 křesel.
„Uznávám, že Střed zvítězil. Gratuluji,“ řekl podle AFP Stubb veřejnoprávní stanici YLE.
Nejdříve důvěra, poté volební program
Konečné výsledky by měly být známy v polovině týdne. Sipilä se do té doby odmítá prohlásit vítězem voleb a odmítl sdělit, s kým by chtěl vytvořit koalici. „Především musíme získat důvěru, pak bude na pořadu dne vládní program,“ řekl AFP Sipilä, který dosud působil jako poslanec.
Podle agentury Reuters dal ale již dříve najevo, že se nebrání koalici se Stranou Finů (dříve Praví Finové), přestože by to mohlo zkomplikovat vztahy s evropskými partnery. Strana Finů nesouhlasí s mezinárodními záchrannými programy a podporuje myšlenku, podle které by Řecko coby jeden z příjemců mezinárodní finanční pomoci mělo opustit eurozónu.
O budoucím složení finského parlamentu mohlo rozhodovat 4,5 milionu lidí. Asi třetina voličů využila možnosti zúčastnit se předběžného hlasování.
Finsko, které dříve platilo za příkladného člena eurozóny, loni zažilo stagnaci a dva předchozí roky bylo jeho hospodářství v recesi. Bez práce je přes devět procent lidí. Ekonomika letos podle odhadů ministerstva financí stoupne o pouhých 0,5 procenta.
