Nikdy nevíte, kdy přijde další otřes, říká Češka z epicentra katastrofy v Nepálu

Kvůli kritické situaci v zemi rozhovor vznikal e-mailovou konverzací, telefonní spojení mezi Českem a Nepálem totiž neustále vypadávalo. 

Lidovky.cz: S dalšími humanitárními pracovníky jste v okrese Gorkha, které je poblíž epicentra zeměřesení. Jaká je tam situace? 
Do Gorkhy jsem přijela v sobotu ráno, celý den jsme jezdili po postižených vesnicích, kde jsme kontrolovali plachty, ze kterých se vyrábí taková provizorní přístřeší. Byli jsme třeba i ve vesnici, která je asi dvě hodiny cesty odtud. A situace je taková, že 60 procent domů v části, kterou jsme navštívili, je zničených a neobyvatelných. Pak jsou tam samozřejmě domy, které jsou popraskané. Lidé se do nich bojí vracet, takže většinu času i nocí pak tráví v provizorních přístřeších či ve stanech. 

Lidovky.cz: Cítili jste i v neděli (v den, kdy vznikal rozhovor - pozn. red.) nějaké další otřesy?
V sobotu, než jsme do Gorkhy přijeli, tu bylo podle místních zemětřesení asi na stupni 5. V noci na neděli jsme také cítili otřes, stejně jako v neděli dopoledne, i když jen krátce a poměrně slabý. Další domy jsme padat neviděli, ale dochází v důsledku otřesů k sesuvům půdy, které už si také vyžádaly na horských svazích spoustu životů.

Lidovky.cz: Hrozí i další otřesy?
Ano, otřesy budou s největší pravděpodobností pokračovat i v dalších dnech, podle odborníků k otřesům dochází zhruba dva týdny po zemětřesení, ale jejich intenzita by se měla snižovat. Je to nepříjemné, nikdy nevíte, kdy otřes přijde. Je dobré vyběhnout na volné prostranství, což je děsivá představa třeba když se myjete.

Lidovky.cz: Co místni lidé nejvíce potřebují? Kromě plachet na provizorní přístřeší, o nichž jste mluvila. Po čem je asi tak největší sháňka?
Stále je nedostatek přístřešků, začínají monzunové deště a lidé se nemají kam schovat. Máme informace, že vysoko v horách lidé potřebují i jídlo, protože se jim zřítily sklady s kukuřicí nebo dalším jídlem. V jiných vesnicích blíže Gorkhy naopak jídlo není vůbec prioritou a zásoby jim vydrží na mnoho dalších týdnů. Je třeba tedy zjišťovat potřeby pro konkrétní komunity a na základě toho určovat priority.

Lidovky.cz: Jsou to třeba i tablety na čistění vody? Co dalšího?
Ano, i pitná voda může být v některých místech problém. Nakupujeme tedy i tablety na úpravu vody pro několik tisíc domácností. V některých vesnicích je třeba zdravotnický personál a materiál. I to se snažíme zajistit.

Lidovky.cz: Z čeho mají lidé největší strach?
Určitě z toho, že při následných otřesech spadnou další domy, jež mají narušenou statiku. Pak pravděpodobně v delším horizontu z toho, jak si opraví či postaví nový dům a podobně.

Lidovky.cz: Jak obtížné je sehnat vodu a potraviny pro lidi?Mnoho obchodů je stále zavřeno, ale trhy se pomalu probouzí a začínají fungovat. V distriktním městě Gorkha jsou potraviny i voda k sehnání bez problémů, i malé obchůdky ve vesnicích, které byly zasažené pouze částečně, již otevírají. Snažíme se nemít negativní vliv na místní trh tak, že bychom v nedostatku skupovali věci v postižených místech na běžných trzích, rostou tak ceny a nebyly by k dostání pro ty, kteří mají nějaké peníze a chtějí si je koupit. Velmi složitě jsme sháněli například dodavatele plachet, ale nakonec se zadařilo u jednoho nepálského dodavatele, který dováží zboží z Indie. Potřebujeme totiž velké množství, například v těchto dnech budeme v oblasti Gorkhy distribuovat plachty pro 2300 postižených domácností a další v druhé části týdne týdne.

Lidovky.cz: Jak komplikované je dopravit potřebné věci do postižených lokalit?Velmi. Jinak než helikoptérou se do některých míst nedá nic dopravit. Do přístupnějších částí oblasti zatím jezdíme v menších náklaďácích, ale hledáme možnosti, jak dopravit materiál pomocí vrtulníků. Jedině tak můžeme pomoci lidem na severu distriktu Gorkha vysoko v horách.

Lidovky.cz: Člověk v tísni vyslal  do Nepálu čtyřčlenný tým. Jaké máte jako humanitární pracovníci zázemí?
Jsme tu nyní čtyři Češi a nepálský kolega z naší mise v Afghánistánu, který zná velmi dobře prostředí, což nám významně ulehčuje práci. Také stavíme tým místních kolegů o cca 20 až 25 členech a máme fungující tým dobrovolníků. Míří sem i další posily, například finanční manažerka z naší mise v Kambodži či další logistik.

Lidovky.cz: S čím konkrétně v postižené lokalitě pomáháte?
Distribuujeme sady na stavbu provizorních přístřešků, zejména plachty, což je priorita pro všechny zasažené rodiny. Dále se snažíme zajistit přístup do odlehlých horských oblastí pro distribuci plachet a potencíálně jídla, zdravotnického materiálu a hygienických potřeb. Až začnou fungovat trhy, plánujeme také program „peníze za práci“, v rámci kterého lidé pracují na odklízení sutin z veřejných prostranství a zároveň si vydělají na pokrytí základních potřeb. Podporujeme také místní organizaci, která zajišťuje základní potřeby jako jsou provizorní přístřeší, jídlo či zdravotnický materiál v další z velmi postižených oblastí, Sindupalchuk. Jakmile se poddaří postiženým rodinám zajistit základní potřeby, budeme plánovat další pomoc v rámci obnovy po zemětřesení.

Lidovky.cz: Co je pro vás jako pracovníky největší překážkou? Co vás na místě překvapilo?
Zejména velmi náročná logistika, ať už je to spojené s prací v horském terénu či paralyzovanými trhy z důvodu zemětřesení a také následného obrovského nárůstu poptávky po určitých komoditách, které zasažení potřebují, ale na trhu nejsou dostupné. Je to i bezpečnostní situace, protože některé vesnice jsou frustrovány, že se k nim pomoc dostává pomalu a jsou hlášeny nepokoje na některých místech. Dodržujeme tedy mnoho bezpečnostních pravidel.

Lidovky.cz: Jak funguje v postižených oblastech doprava?
Hromadná doprava mezi městy už funguje docela běžně. Do některých postižených vesnic také jezdí, ale málo. Infrastruktura byla špatná už před katastrofou, teď je ještě komplikovanější kvůli sesuvům půdy či zničeným cestám. Letiště v Káthmándú je přetížené a sloty pro dopravu materiálu letecky jsou na zarezervované na dlouho dopředu.

Tým Člověka v tísni zamířil do nepálské Gorky