Pakt Molotov-Ribbentrop, v němž se před druhou světovou válkou nacistické Německo a Stalinův Sovětský svaz zavázaly k neútočení, sloužil k zajištění bezpečnosti SSSR. Na nedělní tiskové konferenci po schůzce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou to
Pakt Ribbentrop-MolotovSmlouva o neútočení a rozdělení oblastí vlivu v Evropě (Rumunsku, Polsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Finsku) mezi nacistickým Německem a SSSR, podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939. Pojmenování paktu vzniklo z příjmení dvou vyjednavačů: Hitlerova ministra zahraničních věcí Joachima von Ribbentrop a Vjačeslava Molotova, který byl lidovým komisařem (ministrem) zahraničí vstalinském Sovětském svazu. Státy se v něm zavázaly, že nepoužijí vojenskou sílu proti druhé straně a nespojí se s jejími nepřáteli. Smlouva byla v podstatě dodržována až do 22. června 1941, kdy nacistické Německo napadlo Sovětský svaz. Zdroj: Wikipedia |
řekl na dotaz novinářů ruský prezident Vladimir Putin. V tajném dodatku k paktu si ale obě mocnosti v srpnu 1939 rozdělily východní Evropu, v tom Polsko.
Putin: pakt měl zajistit bezpečí Sovětskému svazu
Ruský prezident řekl, že Sovětský svaz se v době před druhou světovou válkou chtěl vyhnout přímému střetu s Německem. „Souhlasím s názorem, že smyslem toho paktu bylo zajistit bezpečnost Sovětskému svazu,“ uvedl Putin.
Putin zároveň uvedl, že Polsko po podpisu mnichovské dohody v září 1938 "udělalo kroky směřující k anexi části československého území“. Dodal, že o rok později se „přihodilo, že po podpisu paktu Molotov-Ribbentrop se Polsko samo stalo obětí této politiky, kterou se snažilo prosazovat v Evropě“.
„Pakt Ribbentrop-Molotov se dá špatně pochopit, pokud se nevezme v úvahu i jeho tajný dodatek, z tohoto úhlu pohledu to bylo nesprávné a protiprávní,“ řekla k tomu Merkelová.
