„Zatím žádná pomoc nedorazila,“ říká muž, který zrovna vylezl z hromady kamení, hlíny a trámů. Býval to jeho dům a obchod, obživa pro celou jeho pětičlennou rodinu. Padesátiletý Nepálec Prasad Tamang z vesnice Žaubári v distriktu Gorka nedaleko epicentra ničivého zemětřesení v Nepálu se deset dní poté snaží zachránit, co se dá. Se svojí ženou vytahují z trosek matrace, oblečení, trámy – to, co se dá ještě použít.
„Když se to stalo, byl jsem zrovna venku. Všechno se začalo otřásat a já si uvědomil, že moje manželka vaří doma oběd,“ popisuje nejhorší zemětřesení za posledních 80 let v Nepálu. Zakřičel na ni, vyběhla ven a v tu ránu se jejich domov složil na hromadu. Jak říká, život jde dál: „Nemáme žádný plán. Prostě se zkusíme znovu postavit na nohy.“
Kromě tisíců životů vzala totiž tragédie milionům lidí bližší i vzdálenější budoucnost. Přes 280 tisíc domů je podle statistik OSN srovnaných se zemí, zhruba stejný počet zničených. To je asi dvakrát tolik, než se na začátku předpokládalo. Nejhůř jsou na tom oblasti Sindupalčok a Gorka – v obou pracuje společnost Člověk v tísni.
Nepálci se bojí spát uvnitř. Následné otřesy postupně ustávají, přesto není bezpečné zůstávat pod střechou. A přicházejí monzunové deště. „Není se kam schovat, spíme támhle,“ ukazuje Prasad Tamang na nedaleký stan složený z barevných plachet. Tam přečkává noc se svými sousedy.
