Zdlouhavý odvolací proces, faktické moratorium na vykonávání poprav na federální úrovni a klesající podpora pro hrdelní trest mezi Američany napovídají, že Carnajevovo usmrcení injekcí ani zdaleka není jisté, shodují se odborníci. Rozsudek tak může být „čistě symbolický“, poznamenala agentura Reuters.
„Každým rokem bude pravoděpodobnost provedení popravy klesat,“ uvedla profesorka Deborah Dennová z newyorské Fordhamské univerzity.
Jednomyslný verdikt. Bostonský terorista Džochar Carnajev dostal trest smrti |
V Carnajevově případu nicméně chybí řada argumentů, obvykle používaných odpůrci trestu smrti, jako bývá nedostatečná obhajoba, anebo popírání viny. V týmu Carnajevových obhájců byla i jedna z nejuznávanějších odbornic na trest smrti Judy Clarkeová, která se ani nepokusila přesvědčovat soud o nevině svého klienta.
Absence této kritiky, jakož i čirá hrůza ze spáchaného zločinu by podle profesora Douglase Bermana z Ohijské státní univerzity mohly udělat z Carnajevovy kauzy „perfektní test“ pro budoucnost nejvyššího trestu ve Spojených státech. „Vidím to půl na půl. Mohl by to být případ, který mají lidé na mysli, když říkají, že trest smrti by měl být vyhrazen nejhorším z nejhorších,“ řekl.
Trest smrti na ústupu
Soud se sice konal v americkém státě Massachusetts, kde byl trest smrti před více než 30 lety zrušen, ale mladý muslim čečenského původu byl souzen podle federálních zákonů, které hrdelní trest připouštějí. Popraven však v Massachusetts být nemůže. Předpokládá se, že bude přepraven do federální věznice Terre Haute ve státu Indiana, kde by měl jako 62. vězeň v oddělení smrti čekat na popravu, a to nejspíš hodně dlouho; jako 21letý zde bude nejmladším vězněm.
Carnajev chtěl podle obžaloby potrestat USA. Viní ho z 30 činů |
Odsouzení k trestu smrti na federální úrovni jsou „krajně vzácná“ a odsouzení k nejvyššímu trestu „neznamená, že poprava bude vykonána v blízké budoucnosti“ vzhledem k odvolacím procedurám, které zaberou dlouhá léta, řekl agentuře AFP Robert Dunham, ředitel nevládního střediska DPIC monitorujícího popravy.
V Terre Haute byli od roku 2001 popraveni tři vězni. Nejznámější byl Timothy McVeigh, který byl popraven smrtící injekcí 11. června 2001 ve věku 33 let za atentát v Oklahoma City z roku 1995 se 168 oběťmi na životech. O osm dnů později následoval Juan Garza, odsouzený za zavraždění tří lidí při pašování drog. Bývalý veterán války v Perském zálivu Louis Jones, byl popraven 18. března 2003 za znásilnění a vraždu jedné vojačky v Texasu.
Za stejnou dobu bylo ve vězenicích amerických států popraveno 722 vězňů. Další tři tisícovky odsouzenců na trest smrti čekají.
Veřejnost nechce krev
Použití smrtících injekcí se nicméně stalo kontroverzní záležitostí od nepovedené popravy usvědčeného vraha Claytona Locketta v dubnu 2004 ve státě Oklahoma. Nejvyšší soud USA nyní zvažuje ústavnost tří látek používaných ve smrtící injekci v Oklahomě. Několik dalších států, používající podobné metody, pozdrželo provedení poprav do rozhodnutí soudu. Mezitím prezident Barack Obama nařídil vládě přezkoumat použití smrtící injekce, jakož i upozornil na „důležité otázky“, zda se trest smrti uplatňuje spravedlivě.
Profesor Frank Zimring z Kalifornské univerzity si myslí, že nízký počet poprav na federální úrovni v USA - od roku 1988 jen tři ze 74 odsouzenců byli popraveni - odráží nejen složitý a dlouhý odvolací proces, ale i rostoucí nechuť k provádění poprav.
Někteří odborníci se domnívají, že přístup Obamovy administrativy ukazuje, že vládu více zajímá „symbolické vítězství“ v podobě verdiktu s trestem smrti, než jeho uskutečnění. „Je mnoho známek toho, že Američané chtějí tresty smrti, ale nikoli popravy,“ soudí profesor Austin Sarat.
