Nejvyšší představitel římskokatolické církve přiletěl ráno do Sarajeva na jednodenní návštěvu. Za její hlavní cíl označil povzbudit k usmíření tři hlavní znesvářené národnosti země, katolické Chorvaty, pravoslavné Srby a muslimské Bosňáky, mezi kterými 20 let po válce stále panuje silná nedůvěra.
Papež označil masakry Arménů za genocidu, Turecko si stěžovalo velvyslanci |
„Je to svým způsobem třetí světová válka podávaná po kouskách a v kontextu globální komunikace je zde cítit klima války,“ řekl papež během mše. „Je to klima, které vyvolávají a záměrně podněcují zejména ti, kteří si přejí střet mezi různými kulturami a civilizacemi, a také ti, kteří s válkami spekulují, aby vydělali na prodeji zbraní,“ dodal.
Avšak válka, upozornil dále František, je také destrukce, mnoho zničených životů. „Vy to víte velmi dobře, neboť jste to tady skutečně zažili: jaké utrpení, jaké pustošení, jaká bolest!,“ řekl.
Nezapomínejte ne kvůli pomstě, ale kvůli míru
Válka, která v letech 1992 až 1995 v Bosně provázela rozpad bývalé Jugoslávie, si vyžádala životy na 100 tisíc lidí a tisíce dalších jsou dosud nezvěstní. Polovina populace byla etnickými čistkami donucena opustit domovy.
Papež svatořečil arabské řádové sestry z Palestiny |
Při setkání s vedením země, tříčlenným předsednictvem Bosny a Hercegoviny, které se uskutečnilo před mší, František vyzval Bosňany, aby odmítli „barbarství“ těch, kteří pokračují ve vyvolávání rozporů, jež mají být „záminkou pro další nepopsatelné násilí“. Nabádal, aby lidé trpělivostí a důvěřivým dialogem pokračovali v práci ve prospěch míru a soužití.
Po mši na olympijském stadionu papež v sarajevské katedrále vyslechl několik svědectví o zabíjení a mučení za války v 90. letech, včetně tragického příběhu řádové sestry unesené v roce 1993.
„Jsou to vzpomínky vašich lidí a lidé bez vzpomínek nemají žádnou budoucnost,“ řekl pontifik shromážděným duchovním. „Své dějiny nezapomeňte, ale kvůli míru, nikoli kvůli pomstě,“ dodal. Před jedním knězem, který za války trpěl, se papež uklonil a požádal ho o požehnání.
Podle bosenských médií obyvatelé převážně muslimského Sarajeva papeže při každé příležitosti nadšeně zdravili. Kolonu vozidel s papežským doprovodem, která projížděla městem, lemovaly tisíce lidí. Dřevěný trůn, na němž hlava římskokatolické církve seděla při mši, vyrobili muslimští řezbáři.
Papež před cestou do Bosny prohlásil, že chce podpořit náboženské a etnické usmíření, ale zároveň povzbudit místní římskokatolickou komunitu. K ní se v současnosti v Bosně a Hercegovině hlásí 15 procent lidí, zatímco před válkou to bylo 17 procent. Muslimští Bosňáci tvoří podle vatikánských statistik 40 procent bosenské populace a pravoslavní Srbové 31 procent.
