Řešení ukrajinské krize ve třinácti bodech. Přečtěte si text dohody z Minsku |
Radikálové z vedení donbaských republik dosud jednoznačně nedeklarovali svou ochotu podřídit se správě Kyjeva, přestože Moskva, která je podporuje, územní celistvost Ukrajiny vyjma anektovaného Krymu v oficiálních vyjádřeních nezpochybňuje. V únorových mírových dohodách z běloruského Minsku se praví, že politické urovnání donbaské krize má proběhnout „v souladu s ukrajinskými zákony“. Kyjev má do konce roku obnovit plnou kontrolu rusko-ukrajinské hranice.
Jednotlivé body návrhů, jejichž plný text zveřejnila agentura DAN, vycházejí z formulací minských dohod. Představa separatistů počítá s vymezením zvláštní zóny na východě země, jejíž územní rozsah bude stanoven zvláštním zákonem. Území bude mít rozsáhlou autonomii včetně neodvolatelnosti zvolených zástupců Kyjevem, vytváření vlastních bezpečnostních složek, autonomního využívání přírodních zdrojů nebo používání ruštiny. Vedoucí představitelé „lidových republik“ Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij si zachovají své funkce, pokud je z nich místní donbaské orgány - nikoli Kyjev - neodvolají.
Anexe Krymu
Z textu povstaleckého návrhu ústavních změn mimo jiné vyplývá, že separatisté uznáním ukrajinské svrchovanosti formálně odmítají ruskou anexi Krymu. „Výkonnou moc v (ukrajinských) oblastech a okresech a ve městech Kyjevě a Sevastopolu uplatňují místní správní orgány. Zvláštnosti výkonné moci ve městech Kyjevě a Sevastopolu určují jednotlivé ukrajinské zákony,“ píše se v návrhu. V ústavním článku 133 se podle povstaleckého návrhu bude nadále uvádět, že „součástí systému administrativního a územního uspořádání je autonomní republika Krym“.
Ukrajinská realita bez rajčat a okurek. Ve válkou zachvácené zemi úspory nestačí |
Podle ruské agentury RBK separatisté své návrhy předali takzvané kontaktní skupině, jak to předpokládají minské dohody. Na její platformě se od února jedná o mírovém urovnání krize.
Sporné body
Ukrajinské vedení návrhy povstalců zatím nekomentovalo. Premiér Arsenij Jaceňuk nedávno prohlásil, že „Moskva ani nikdo jiný nemá právo diktovat Ukrajině, jaká má být její ústava“. Minské dohody nicméně „dialog o budoucím režimu“ povstaleckých zón předpokládají.
Podle názoru kyjevských komentátorů může být klíčovým sporným bodem pořádání místních voleb, s nimiž minské dohody počítají. Kyjevský parlament už v březnu schválil zákon se seznamem měst a obcí, na které se má budoucí zvláštní status vztahovat. Prezident Petro Porošenko ale zákon opatřil dodatkem, podle něhož zákon o zvláštním statusu vstoupí v platnost až po komunálních volbách provedených podle ukrajinských zákonů. Proruští povstalci takový postup odmítli. V jejich úterním návrhu se uvádí, že volební systém povstaleckého území má být nezávislý na zákonodárné a výkonné moci Kyjeva.
BOJE POKRAČUJÍOsm ukrajinských vojáků přišlo za posledních 24 hodin o život na východě Ukrajiny, oznámil v úterý v Kyjevě mluvčí ukrajinské protipovstalecké operace Andrij Lysenko. Pět dalších bylo při přestřelkách na linii příměří zraněno. Separatisté naopak informovali, že v povstalecké zóně v důsledku ostřelování zemřel jeden člověk a sedm jich bylo zraněno. Podle Lysenka se nejvážnější incident stal u obce Krasnohorivka, která sousedí se vsí Marjinka, kde došlo minulý týden k tvrdým bojů mezi vzbouřenci a armádou. Automobil, který převážel ukrajinské vojáky, u Krasnohorivky v pondělí večer najel na minu a explodoval. Ve vozidle uhořelo sedm lidí. Vojenský mluvčí povstalců Eduard Basurin prohlásil, že armáda za posledních 24 hodin porušila příměří šestadvacetkrát, zejména dělostřeleckými útoky na města Doněck a Horlivka. Při ostřelování jednoho z doněckých obvodů utrpěla zranění žena, která krátce nato v nemocnici zemřela, uvedl Basurin. |
