V roce 2003 vyslali Číňané do vesmíru svého prvního kosmonauta, takzvaného tchajkonauta. Nedávno pak zabodovala ponorka Ťiao-lung (Jiaolong), která rozeslala obrázky podmořského života, neboť se může ponořit do hloubky až 7000 metrů. A tým vědců ze Sunjatsenovy univerzity použil vyspělou techniku CRISPR/Cas9 k úpravě 86 lidských embryí, což vzbudilo etickou debatu o hranicích vědy...
Biliony korun
Dříve vysmívaná čínská věda jde nahoru. I díky astronomickým investicím a výzkumu, které každoročně rostou. Za poslední dekádu to bylo o 23 procent; čínská vláda vyhlásila jako cíl, že v roce 2020 chce do bádání vkládat 2,5 procenta HDP, přičemž v roce 2000 to bylo pouhé jedno procento. Pro srovnání: Česko dává ročně 1,91 procenta.
Číňané dali předloni na výzkum neskutečných 1184 miliard jüanů (asi 4,5 bilionu korun). Většinu, asi 75 procent, spotřebuje průmysl, ale ani základní výzkum nepřijde zkrátka. Třeba Čínská akademie věd, s 56 tisíci vědci a techniky největší výzkumná organizace světa, obdržela 42 miliard jüanů (asi 167 miliard korun). A ani univerzity nijak netrpí.
Zvyšují se rovněž počty článků i počty patentů a říše středu, které se svět posmíval, že umí jen kopírovat a „krade“ nápady, najednou v patentové politice prohání pyšné Američany.
Ananth Krishnan examines China's deep-sea resource exploration in Indian Ocean
http://t.co/vFZc4ZBlvp pic.twitter.com/K8zuAhVafK
— Geoff Wade (@geoff_p_wade) 12. Červen 2015Evropo, neboj se – spoj se
Neohrožuje takový nástup Ameriku a Evropu? „Neřekl bych ohrožuje, ale ovlivňuje. Čínská věda má prudký nárůst jak v kvantitě, tak i v kvalitě, což je důležitější. Nejcitovanějšími a silně dominujícími autory byli někdy před deseti lety Američané, ale do této ligy se už dostávají i Číňané,“ řekl LN Martin Stratmann, prezident elitní Max-Planck -Gesellschaft, která v Německu zastřešuje přes osmdesát ústavů.
Číňané pronikají do Latinské Ameriky. S ‚dvorkem USA‘ mají smělé plány |
„My v Evropě nemůžeme odpočívat a spoléhat na minulé zásluhy. Ne, musíme Evropu vidět jako světadíl, který je svou velikostí a významem podobný Číně a USA. Evropské země, jako jsou Česko nebo Německo, musejí soutěžit globálně – jakožto Evropa. Jinak nebudeme konkurenceschopní,“ dodává Stratmann, který vede společnost s osmnácti nobelisty.
Ví, co říká. Nejnovější data dokládají, že Číňané už nepíší jen podivné studie v podivném písmu do okrajových žurnálů. Ne. Takzvaný Natur e Index (NI), který sestavuje vydavatel časopisu Nature podle počtu publikací v 68 vybraných časopisech, ukazuje, že Čínská akademie věd je bezkonkurenčně nejúspěšnější institucí v Asii. Druhá je (dříve dominující) Tokijská univerzita, třetí pak Pekingská univerzita. V první desítce je pět čínských zástupců.
Boj o konec světa. Mazaná Čína se rozpíná pomocí umělých ostrovů |
„Investice přinášejí významné zlepšení čínských publikací. Čínští vědci nyní publikují v těch nejlepších časopisech a v některých oblastech biomedicíny jsou už dnes na špici výzkumu,“ potvrdil LN Otakar Fojt, britský vědecký atašé v Praze. Boduje i chemie.
Pokud bude Čína takto pokračovat, dle předpovědi společnosti Batelle předstihne roku 2020 v investicích celou Evropu a v roce 2023 předhoní i Spojené státy americké. Asijský obr má další výhodu: „Není pochyb, že mladí vědci v Číně jsou neuvěřitelně nadšení pro vědu a mají tah, jaký už na Západě málokdy vidíme,“ uvedl Anthony Cheetham, viceprezident britské Royal Society, jenž byl patnáctkrát v Číně.
Univerzity v Číně se mění. Lákají experty z cizinyČína masivně investovala do výzkumných organizací a vysokého školství. Důkazy? Mezi lety 2005 a 2012 se počet vědců zvýšil o 38 procent – na 314 tisíc. A počet odborných článků, jež školy produkují, vzrostl za stejné období o 54 procent! Už dávno nejde jen o kvantitu. Při pohledu do prestižních univerzitních žebříčků stoupají i čínské univerzity. Rankingu THE sice vévodí americký Caltech před Harvardem a Oxfordem, ale kolem padesátky se dějí věci. Za 43. Hongkongem jsou na 48. respektive 49. místě Pekingská univerzita a Univerzita Tsinghua (rovněž z Pekingu), jež byla před třemi lety až 71. Kromě tří dalších hongkongských škol patří do dvoustovky ještě Fu-tan, ale univerzity ze třetí stovky mají velké ambice: Čínská univerzita vědy a techniky, Nanking, Šanghaj... A desítky dalších. Jiný žebříček, tzv. Šanghajský (ARWU), má v první dvoustovce šest čínských škol – až za nimi je Univerzita Karlova. „Nejlepší čínské univerzity činí kroky k tomu, aby zvýšily výzkumnou produktivitu. Zakládají ústavy, najímají vynikající zámořské vědce za vysoký plat a zavádějí funkční místa, což je cestou k excelenci,“ uvedl v časopise Nature Ťie Čang, rektor šanghajské výzkumné univerzity. Jeho cílem je mít někdy kolem roku 2020 srovnatelné fakulty s tím nejlepším, co existuje na Západě. K tomu prý budou potřeba další kroky. Čang zmiňuje tři nejdůležitější: kromě získání seniorních pracovníků i podporu mladých, kteří ovšem mají být poptáváni mezinárodně. Dále jde o vypisování šestiletých pozic, a to tří typů: učitelských, výzkumných a kombinovaných. „Naše univerzita je na cestě mezi nejlepší na světě,“ tvrdí rektor SJTU, jež od roku 2007 přilákala 450 renomovaných učenců. Nejsou to jen nabubřelé řeči. Předloni přišel ShanghaiTech rozvíjet i švýcarský biofyzik Kurt Wüthrich, jenž v roce 2002 dostal Nobelovu cenu za chemii. Co mají dělat čínské univerzity, aby vychovávaly lepší vědce? „Prvním doporučením je, aby veškerá výuka přírodních věd byla vedena v angličtině. A za druhé: mladí by měli odejít do světa na zkušenou, ale se snahou je pak nalákat zpět do Číny,“ říká nobelista. |
