Carter podle serveru Focus Online potvrdil záměr na vyslání těžké techniky do východoevropských zemí Severoatlantické aliance v pondělí dopoledne na diskusním fóru Atlantik Brücke. Podle něj by tento krok měl sloužit „v první řadě k podpoře vojenských manévrů“.
Americký ministr obrany Ashton Carter.
Americká média o záměru USA rozmístit ve východní Evropě těžkou techniku informovala už před týdnem. V uplynulých dnech spekulovala, že USA pošlou do Evropy tanky a bojová vozidla pro 5000 vojáků. Spojené státy údajně chtějí tímto krokem uklidnit tamní spojence, které znervóznil ruský zásah na Ukrajině. Polsko a Litva údajně již chystají vhodné lokality pro umístění výzbroje.
Putin: Posílíme jaderný arzenál, nové rakety překonají jakoukoli obranu |
Americký ministr v Berlíně rovněž odsoudil nedávné rozhodnutí Ruska posílit arzenál jaderných raket. Moskva podle něj „řinčí jadernými zbraněmi“ ve směru k NATO. Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden oznámil, že ruská armáda letos zařadí do výzbroje více než 40 nových mezikontinentálních střel schopných prý proniknout jakoukoliv protiraketovou obranou.
Prodloužené sankce
Souhlas ministrů s prodloužením sankcí proti Rusku kvůli jeho roli v ukrajinské krizi byl pouze formalitou, neboť se na něm minulou středu dohodli velvyslanci členských států. Podle šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka Česko od počátku podporovalo variantu prodloužit opatření do 31. ledna příštího roku. „Tohle byl průsečík, na kterém byla široká shoda,“ řekl českým novinářům při příjezdu do Lucemburku.
Sankce zakazující export určitých technologií do Ruska a omezující ruský přístup na finanční trhy spustila EU loni v létě a rozšířila je počátkem září. Jejich případné uvolňování je navázáno na plnění minských dohod o příměří, které však ani jedna ze stran konfliktu na Ukrajině nedodržuje. Pokud by EU sankce neprodloužila, skončila by jejich platnost na konci července.
EU Sanctions on Russia have been extended to 2016. http://t.co/c6KP44Hw8y
— Ben Judah (@b_judah) 22. Červen 2015Rusofobní lobby
Kreml v reakci na prodloužení sankcí oznámil, že odpoví podle principu vzájemnosti. „Vždycky jsme dávali najevo, že v otázce sankcí platí princip vzájemnosti, je to základ našeho přístupu,“ řekl v Moskvě novinářům prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Restrikce jsou prý neodůvodněné a nezákonné. „Rusko nikdy iniciátorem podobných kroků nebylo a není ani dnes,“ řekl Peskov.
Sankce zakazující export určitých technologií do Ruska a omezující ruský přístup na finanční trhy spustila EU loni v létě a rozšířila je počátkem září. Jejich případné uvolňování je navázáno na plnění minských dohod o příměří, které však ani jedna ze stran konfliktu na Ukrajině nedodržuje. Pokud by EU sankce neprodloužila, skončila by jejich platnost na konci července. |
Premiér Dmitrij Medveděv oznámil, že připravuje žádost adresovanou prezidentu Vladimiru Putinovi o analogické šestiměsíční prodloužení ruského embarga na dovoz západního zboží. V přípravě je rovněž podle premiéra usnesení vlády s výčtem komodit, jež budou ruským sankcím podléhat. Vypracováním dokumentace byl pověřen vicepremiér Sergej Prichoďko.
Ruské ministerstvo zemědělství začalo připravovat návrh rozšíření zákazu, uvaleného na dovoz západních potravin loni v srpnu v odvetě za sankce EU. Na prodloužení sankcí reagovala i ruská diplomacie, podle níž je tento akt „vítězstvím rusofobní lobby“ v Bruselu. Za projev cynismu ruské ministerstvo zahraničí označilo skutečnost, že prodloužení sankcí EU oznámila v den 74. výročí útoku nacistického Německa na Sovětský svaz.
Trable s Krymem
Podrážděnou reakci Kremlu v pondělí vyvolalo rovněž doporučení ruské Společnosti na ochranu práv spotřebitelů (OZPR), aby si Rusové před cestou na anektovaný Krym zažádali o ukrajinské povolení. Podle šéfa OZPR Michaila Anšakova už došlo k případům, kdy Rusové po návštěvě Krymu bez ukrajinského svolení nedostali v Evropě schengenské vízum.
Vedení spotřebitelské organizace vydalo v Moskvě prohlášení, které upozorňuje na rozdíl v chápání statusu Krymu v Rusku a v zahraničí. „Krym a Sevastopol jsou podle mezinárodních norem okupovaným územím a za jejich návštěvu bez povolení Kyjeva může na Ukrajině hrozit vězení,“ uvedla OZPR v prohlášení. Podobných kauz už prý ukrajinské soudy řeší téměř sto.
Brilantní český intelektuál, těší se Krym na návštěvu komunisty Ransdorfa |
Anšakov později upozornil na další problém, který návštěva Krymu ruským občanům může způsobit. Rusům, kteří Krym bez ukrajinského povolení navštívili, prý v Evropě odmítají vystavit schengenské vízum, jež opravňuje k volnému pohybu uvnitř Evropské unie. Nic prý na tom nemění ani fakt, že v ruských pasech žádné razítko o návštěvě Krymu není. „V dnešním světě není nijak složité pohyb lidí vysledovat,“ konstatoval Anšakov.
Ruský prezidentský mluvčí varování OZPR označil za nesmyslné. „Krym je jedním z ruských regionů, a proto je taková interpretace absolutně absurdní,“ řekl novinářům mluvčí Dmitrij Peskov. Stejného názoru je i Svaz turistického průmyslu. Cesty Rusů na Krym jsou podle něj bezpečné, protože ruské ministerstvo zahraničí žádné oficiální varování nevydalo.
